V bývalé farní budově u kostela sv. Václava v Pasekách nad Jizerou najdete muzeum, které dalece přesahuje literární připomínku románu Karla Václava Raise. Expozice vyprávějí o zdejším životě od 19. do poloviny 20. století, o řemeslech, hudbě, školství i ochotnickém divadle. Jejich ústřední postavou je Věnceslav Metelka, písmák, učitelský pomocník, muzikant a houslař, který inspiroval Raisovu literární postavu.
Víc než příběh jednoho románu
Památník vznikl v roce 1958 díky místním nadšencům a lidem, kteří věnovali rodinné památky. Zpočátku se soustředil hlavně na Metelku a souvislosti s Raisovým dílem. Postupně se však sbírky rozšířily a muzeum začalo mapovat také historii celé obce.
Jak se v horské vesnici pracovalo, ukazují například dva ruční tkalcovské stavy nebo soustružnická dílna s dřevoobráběcím soustruhem a nářadím z konce 19. století. Vlastivědná expozice zachycuje místní živnosti, průmysl a spolkový život; vedle předmětů každodenní práce představuje také podobu obecního života v daném období.
Od Metelky k paseckým houslařům
Věnceslav Metelka je považován za zakladatele krkonošské houslařské školy. Jeho řemeslo se předávalo dál mezi paseckými houslaři a jejich žáky a později na tradici navázali také členové rodů Pilařů a Špidlenů.
Expozice Jak se rodí housle provází výrobou nástroje od opracování dřevěného klínu až po hotové housle. Postup přibližují trojrozměrné předměty, fotografie, texty i krátký film. Ve sbírce hudebních nástrojů lze zároveň porovnat práci prvních paseckých houslařů s tvorbou pozdějších mistrů.
Škola, betlém i cesta s mléčnými výrobky
Pohyblivý betlém bratří Škrabálků z počátku 20. století dokládá místní lidovou tvořivost. Další část muzea představuje model horské vesnické školy, jak mohla vypadat v 19. století. Podobné prostředí si mohou diváci připomenout také z filmu Krakonoš a lyžníci.
V expozici nechybí ani ochotnické divadlo. Po rekonstrukci se do ní vrátila obnovená opona paseckých ochotníků, která byla dlouhá léta uložená ve stodole. Na schodišti se návštěvníci seznámí s cestou Buďárky. Po historické trase nosili krkonošští budaři na Tanvaldsko a Jablonecko mléko, sýry, máslo, tvaroh a další výrobky. Vybavení pro výrobu sýrů připomíná, jak náročné bylo zásobovat horské oblasti.
Výstavy v roce 2026 a podoba památníku
Stálé expozice v roce 2026 doplňují dvě výstavy. 130 let paseckého Sokola sleduje historii místní jednoty, založené 25. července 1896, až do současnosti. Výstava Z muzejního depozitáře 2 představuje předměty spojené s domáckou prací a řemesly. Obě jsou podle programu plánovány do 31. října 2026.
Budova prošla rozsáhlou rekonstrukcí v letech 2017 až 2018 a znovu se otevřela v prosinci 2018. Za obnovu získala Správa Krkonošského národního parku třetí místo v soutěži Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku. Památník dnes provozuje Správa KRNAP jako součást Krkonošského muzea. K dispozici jsou také audioprůvodci v angličtině, němčině a polštině.
Návštěvu lze spojit s prohlídkou sousedního kostela sv. Václava, procházkou mezi roubenými chalupami nebo výletem do okolí. Paseky leží v krajině s výhledem na západní Krkonoše. Památník není plně bezbariérový a má několik schodišť; lidé s omezenou mobilitou se proto mohou předem domluvit na možnostech návštěvy.