Do pardubického Institutu Paměti národa mohou 26. října 2026 zamířit zájemci o moderní české dějiny i o osobní příběh Václava Havla. Historička Jana Wohlmuth Markupová zde od 18:30 představí přednášku Václav Havel na pozadí rodinné historie, která se zaměří na zázemí jeho rodiny a na to, jak se do jeho života promítly události 20. století.
Setkání se koná v Machoňově pasáži a pořádá je Paměť národa, respektive její východočeská pobočka. Program uvádí vstupné 80 korun; aktuální údaje je před návštěvou třeba ověřit u pořadatele.
Havlovi spojili podnikání, architekturu a film
Jedna větev rodiny Václava Havla byla úzce spojená s pražskou Lucernou a s rozvojem Barrandova. Jeho dědeček Vácslav Havel, stavební inženýr a podnikatel, stál u vzniku Paláce Lucerna. Na jeho činnost navázal Havlův otec Václav M. Havel, který stavbu dokončil a podílel se také na založení barrandovské vilové čtvrti.
Významnou roli v tehdejším kulturním a filmovém prostředí sehrál také Václavův strýc Miloš Havel. Jako filmový producent vedl společnost Lucernafilm a patřil k lidem, kteří stáli u zrodu barrandovských filmových ateliérů. Rodinné jméno se tak objevovalo v souvislosti s moderním stavitelstvím, podnikáním, filmem i společenským životem první republiky.
Do příběhu patří i rod Vavrečků
Havlovo rodinné zázemí ale netvořili pouze jeho příbuzní z otcovy strany. Jeho matka Božena, rozená Vavrečková, byla výtvarnice. Jejím otcem byl Hugo Vavrečka, který působil jako novinář, národohospodář, diplomat, politik i manažer a psal také pod jménem Hugo Vavris.
Vavrečkův život zároveň ukazuje proměny české společnosti ve 20. století. Po veřejné, diplomatické a manažerské kariéře odešel po roce 1945 z veřejného života. Jana Wohlmuth Markupová se jeho osudem zabývala rovněž v monografii Soukromá válka Huga Vavrečky, opřené o rodinné, institucionální a archivní prameny.
Po roce 1948 přišla ztráta majetku i omezení studia
Přednáška se nebude věnovat jen výčtu známých jmen. Nabídne také otázku, jak rodinné prostředí souviselo s pozdějším životem Václava Havla. Během druhé světové války rodina pobývala mimo Prahu, především na venkovském sídle na jižní Moravě a ve Zlíně.
Po komunistickém převratu v roce 1948 se její situace zásadně změnila. Následovala perzekuce a zabavování majetku, které ovlivnily také možnosti Václava Havla a jeho bratra Ivana při studiu. Právě proměna z veřejně známého a majetného rodinného prostředí v život pod tlakem komunistické moci tvoří důležitou součást připravovaného výkladu.
Jana Wohlmuth Markupová se specializuje na biografický výzkum, orální historii a soudobé dějiny. Působí také v programu Orální historie – soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Ve své práci propojuje osobní svědectví a rodinné materiály s archivními dokumenty a širšími dějinami Československa.
Institut sídlí v centru Pardubic
Institut Paměti národa Pardubice najdou návštěvníci v Machoňově pasáži na třídě Míru 60. Přednášky, besedy a projekce se konají v prvním patře, zatímco stálá expozice Tichá hrdinství je umístěna v suterénu.
Z hlavního nádraží trvá cesta k institutu přibližně dvacet minut pěšky přes Palackého třídu a třídu Míru. Veřejnou dopravou lze jet trolejbusem číslo 12 nebo autobusy číslo 6, 8 a 9 do zastávky Náměstí Republiky, odkud je Machoňova pasáž vzdálená jen krátkou chůzí.