Do Institutu Paměti národa v Pardubicích zamíří v úterý 20. října 2026 od 18:30 návštěvníci, které zajímá historie veřejného prostoru i současné spory o podobu paměti. Přednáška nazvaná Pomníky které válce? Proměnlivá paměť pomníků rudoarmějců se zaměří na to, jak dnes číst sochy a památníky spojené s Rudou armádou.
Výklad povede historik a etnolog Štěpán Rybák. Mluvit bude o tom, jak do vnímání těchto míst vstupuje konec druhé světové války, zkušenost s komunistickým režimem, změny po roce 1989 i ruská agrese proti Ukrajině.
Od Stalinova pomníku k připomínce osvobození
Jedním z hlavních příkladů bude pardubické sousoší u vstupu do Tyršových sadů. Původní návrh počítal s pomníkem Josifa V. Stalina. Po odsouzení kultu Stalinovy osobnosti v Sovětském svazu v roce 1956 se ale podoba projektu změnila.
O rok později bylo odhaleno sousoší s mladým rudoarmějcem, pionýrem, pionýrkou a ženou v kroji. Dílo vytvořil sochař Josef Malejovský a bývá řazeno k socialistickému realismu. V památkovém katalogu je uvedeno také pod názvem Sbratření.
Památník osvobození vznikl v Pardubicích v roce 1957 a stal se součástí poválečné podoby města. Jeho umístění přitom není náhodné jen z hlediska návštěvy parku: stojí u významného vstupu do Tyršových sadů a v průhledu na Pardubický zámek.
Co všechno může pomník připomínat
Význam podobného díla neurčuje pouze jeho výtvarné zpracování. Podstatný může být také nápis, okolní prostor, slavnostní obřady, které se u něj konaly, nebo příběhy spojované s místem v různých obdobích.
Jedna a táž socha tak může být připomínkou osvobození od nacismu, ukázkou umění podřízeného tehdejší ideologii i součástí konkrétního urbanistického řešení. Právě tento souběh různých vrstev bude přednáška rozebírat.
V případě pardubického sousoší se v roce 2025 znovu otevřela otázka možného přesunu. Městské podklady uvádějí, že památník v současnosti není památkově chráněn. Zároveň je veden v Centrální evidenci válečných hrobů, což představuje jinou kategorii a nelze tyto dva statusy zaměňovat.
Litoměřický pomník už z parku zmizel
Dalším případem, kterému se Štěpán Rybák bude věnovat, je litoměřické dílo Čest a sláva Sovětské armádě. V Jiráskových sadech bylo odhaleno 3. května 1975. Autorem sochy je Otakar Petroš, na řešení se podílel také architekt František Kameník.
Litoměřice pomník v červnu 2025 z parku odstranily a převezly ho do areálu technických služeb. Město poté vyhlásilo architektonicko-výtvarnou soutěž, která má navrhnout nové řešení prostoru u vstupu do parku.
Tento případ ukazuje několik možných přístupů k dílům spojeným se sovětskou symbolikou. Ve veřejné debatě se objevilo zachování sochy bez původního nástupního prostoru, odstranění nápisů i proměna okolí tak, aby sousoší získalo odlišný interpretační rámec.
Nové události mění čtení starých symbolů
Debata se proto netýká jen rozhodnutí, zda konkrétní pomník ponechat, nebo odstranit. Nejdříve je třeba pojmenovat, co má vlastně připomínat: podíl Rudé armády na porážce nacismu, politickou ideologii doby svého vzniku, nebo několik těchto významů současně.
Válka na Ukrajině do této otázky přinesla nový kontext. Sovětské a ruské symboly se dnes v české společnosti čtou citlivěji než dříve a nová krize zasahuje i do způsobu, jakým lidé vnímají starší památníky. Přednáška nabídne pohled na jednotlivá díla i širší úvahu o tom, jak se veřejná paměť v čase proměňuje.
Setkání v Machoňově pasáži
Štěpán Rybák působí jako vědecký pracovník Etnologického ústavu Akademie věd ČR a zároveň je doktorandem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se mimo jiné zabývá proměnami paměti roku 1968 v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině.
Akce se koná v prvním patře Institutu Paměti národa v Machoňově pasáži na třídě Míru 60 v Pardubicích. Vstup je podle uvedených informací zdarma a součástí programu bude také diskuze. Setkání vzniká v kontextu projektu TiCToC, který zkoumá kulturní a společenské podoby života v krizových situacích.
Návštěvu lze spojit se stálou expozicí institutu v suterénu. Její aktuální režim je před cestou třeba ověřit.