Z mlýna na kulturní areál
Automatické mlýny na břehu Chrudimky patří dnes k místům, kam se v Pardubicích chodí za výstavami, vzděláváním, kavárnou i výhledem. Ještě před několika lety ale šlo o opuštěný průmyslový areál. Jeho proměnu sleduje výzkumně-výstavní projekt Mezera proměny, který se zaměřuje na to, co rekonstrukce zachovala, pozměnila nebo odsunula do pozadí.
Za projektem stojí umělci Adam Trbušek a Artur Magrot. Tématu se věnují od rezidence pardubické platformy Offcity v roce 2018, kdy areál ještě čekal na rekonstrukci. Tehdy vzniklo video zachycující původní podobu mlýnů, podle Offcity jedno z posledních svědectví stavby před zásadní přestavbou.
V letech 2024 a 2025 se autoři na místo vrátili. Porovnávali nejen vzhled budov, ale také jejich nové využití a způsob, jakým se v nich lidé pohybují. Součástí výsledného projektu má být dvoukanálová videoinstalace, v níž se potkají různé časové vrstvy areálu.
Gočárova továrna a její průmyslová minulost
Automatické mlýny vznikly pro bratry Winternitzovy podle návrhů architekta Josefa Gočára. Hlavní mlýnská budova byla postavena v letech 1910 až 1911, další části komplexu přibývaly až do roku 1926. Národní památkový ústav areál označuje za monumentální ukázku dekorativní moderny a první Gočárovu realizaci v Pardubicích.
Podoba budov vycházela z tehdejšího provozu. Obilí se v mlýně přesouvalo mezi jednotlivými patry – od sil přes čištění zrna a mlýnici až po sklady hotové mouky. Výrobní technologie tak určovala výšku i vnitřní členění staveb.
V roce 1919 zasáhl mlýn požár způsobený vznícením moučného prachu. Po něm přibylo další patro, vodárenská věž a samočinné hasicí zařízení. Charakteristická věž s cimbuřím byla znovu vybudována podle Gočárových návrhů.
Výroba definitivně skončila v roce 2013 a z areálu se stal brownfield. Později byl prohlášen za národní kulturní památku. Nové využití začalo nabývat konkrétních obrysů poté, co mlýny získali manželé Smetanovi. Na přípravě proměny se následně podílely také Pardubice a Pardubický kraj.
Co v mlýnech zůstalo
Rekonstrukce probíhala v letech 2021 až 2023. Dnes v hlavní mlýnici funguje Gočárova galerie, v někdejším skladu mouky sídlí Galerie města Pardubic GAMPA a vzdělávací centrum Sféra. Areál doplňuje multifunkční Silo, turistické informační centrum a veřejná piazzetta.
Nový provoz přitom průmyslovou minulost zcela neodstranil. V prostorách Gočárovy galerie zůstaly například části transmise a výsypky, které připomínají původní technologické vybavení. Současně bylo nutné upravit prostředí tak, aby vyhovovalo ochraně uměleckých děl. Bývalá továrna tak funguje podle nových pravidel, její konstrukce a technické pozůstatky ale stále ovlivňují, jak návštěvníci místo vnímají.
Právě na tento rozpor se Mezera proměny soustředí. Některé stopy minulosti jsou viditelné přímo v architektuře, jiné se uchovávají v archivech, depozitářích nebo ve vzpomínkách lidí, kteří znali mlýny ještě z doby jejich provozu. Podoba areálu se proto utváří postupně a podílejí se na ní vlastníci, veřejné instituce, architekti, umělci i návštěvníci.
Výstava, galerie i výhled na Pardubice
Automatické mlýny dnes fungují jako propojený městský prostor, nikoli jen jako samostatná památka. Setkává se tu současné umění, vzdělávání, veřejný život a společenské aktivity. Obnova vznikala ve spolupráci soukromého vlastníka, města, kraje, kulturních institucí a neziskových organizací. Přispěly na ni také evropské prostředky prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Návštěvu lze spojit s procházkou po areálu. Ze zpřístupněného sila vede cesta na terasu a vyhlídku, odkud jsou za dobrých podmínek vidět pardubický zámek, historické centrum, Kunětická hora a někdy také Sněžka. V okolí je možné navštívit GAMPA nebo Sféru a zastavit se v Cafe Gočár.
Výstava Mezera proměny je v Gočárově galerii plánována od 25. října 2026. Údaj o jejím ukončení se v jednotlivých programech liší, proto je třeba termín ověřit přímo u galerie. Ta sídlí na adrese Automatické mlýny 1961, běžně má otevřeno od úterý do neděle a uvádí také bezbariérový přístup. K areálu se dá dojet městskou dopravou.