Nejprve upoutá voda: je výrazně perlivá, kyselá a chladná. Pak si lze všimnout jejího neobvyklého zachycení. Otročínskou kyselku jímá dutý dřevěný kmen dlouhý asi 70 centimetrů, na němž je vyryt letopočet 1819. Historická součást prameniště zůstala zachována i po úpravě místa.
Od Otročína k prameni
K vývěru, označovanému také jako Horní otročínský pramen, vede z Otročína modře značená cesta dlouhá necelé dva kilometry. V turistických mapách ji najdete jako trasu Otročín – Otročínský pramen. Protože pramen nemá běžnou poštovní adresu, nejjednodušší je naplánovat cestu právě z obce.
U odbočení ze silnice mezi Otročínem a Teplou stojí turistický přístřešek. Samotné prameniště má dřevěný altánek, informační tabuli, upravené okolí a povalový chodník. V roce 2008 prošlo rekonstrukcí, při níž bylo okolí vydlážděno a starší dřevěné jímání začleněno do upraveného areálu.
Pramen leží při západním okraji CHKO Slavkovský les, ale podle Národního geoparku Egeria se nachází už mimo území chráněné krajinné oblasti. Jeho využívání sahá nejméně do 17. století a zmínil se o něm také Bohuslav Balbín, který jej zařadil mezi pozoruhodné kyselky.
Minerální voda na rozhraní hornin
Vývěr se nachází na styku mariánskolázeňského metabazického komplexu, v němž převažují amfibolity, a tepelského krystalinika tvořeného hlavně rulami. Amfibolit podle geoparku přispívá ke zvýšenému obsahu hořčíku ve vodě. Pramen má puklinový původ, ačkoli je zachycen v aluviu.
Voda mívá přibližně 7 °C a její teplota může mírně kolísat. Vydatnost dosahuje zhruba dvou litrů za minutu, takže jde o menší, ale vytrvalý vývěr.
Výrazná chuť a složení
Geopark uvádí celkovou mineralizaci kolem 2 000 miligramů na litr a přibližně 2 600 miligramů oxidu uhličitého na litr. Zvýšené jsou také hodnoty vápníku, hořčíku a železa, zatímco pH se pohybuje okolo 5,3. Tyto hodnoty se mohou měnit a nepředstavují neměnný rozbor vody.
Volně přístupný pramen není automaticky hygienicky kontrolovanou pitnou vodou. Kdo ji ochutná, může očekávat silnou mineralitu, výrazné bublinky a železitý tón. Doložené zprávy o léčivých účincích Otročínské kyselky nejsou.
V okolí vyvěrá více kys checks
Na území Otročína se nachází celkem pět minerálních pramenů. Vedle Horního pramene se v minulosti využíval také Dolní pramen a Beránčí kyselka. Otročínská kyselka tak patří k širší skupině vývěrů Tepelské vrchoviny, jejichž výstup na povrch souvisí se složitým geologickým podložím.
Prameniště leží v klidné krajině Tepelské vrchoviny a jeho návštěva může být krátkou samostatnou procházkou i zastávkou při poznávání okolí. Kromě minerální vody tu zůstává dochovaný dřevěný kmen s letopočtem 1819.