Otická sopka leží na Kamenné hoře u Otic a návštěvníka překvapí hned svou podobou. Neuvidíte tu pravidelný sopečný kužel ani původní kráter. Místo toho se před vámi otevře bývalý jámový lom, jehož stěny odhalily část vulkanického tělesa ukrytého kdysi hluboko pod povrchem.
Chráněnou přírodní památkou je lokalita od 8. října 1991. Rozkládá se na 10,44 hektaru a zasahuje také do katastru Slavkova u Opavy. Kamenná hora dosahuje nadmořské výšky 311 metrů a představuje nejvyšší bod obce Otice.
Vulkanické těleso pod povrchem
Vznik Otické sopky spadá přibližně do doby před 20 miliony let, do spodního miocénu. Tehdy zde vzniklo neovulkanické těleso. Magma se nejspíš nedostalo v podobě lávového proudu až na povrch, ale utuhlo v přívodní dráze, kterou se při sopečné činnosti pohybovalo vzhůru.
Označení sopka tak vystihuje původ místa, nikoli jeho dnešní vzhled. Také prohlubeň na vrcholu není pozůstatkem sopečného kráteru. Vznikla až při těžbě kamene, která změnila původní podobu vrchu.
Co ukázal bývalý lom
Těžba v lomu začala v roce 1890 a ve druhé polovině 20. století byla ukončena. Odkryté stěny dnes postupně zarůstají, stále však umožňují nahlédnout na horninu, která by jinak zůstala skrytá pod zemí.
V lomu se nachází černošedý, místy pórovitý melilitický olivinický nefelinit. Při pozorném prohlížení v něm lze rozpoznat drobné vyrostlice olivínu a pyroxenu. Hornina má také kulovitou odlučnost a protínají ji pukliny vyplněné světlým karbonátem. V dutinách se mohou objevovat krystalové drúzy kalcitu a srostlice phillipsitu, který patří mezi zeolity.
Bez geologického vybavení nemusí být snadné jednotlivé minerály určit. Dobře je ale patrný rozdíl mezi tmavou vulkanickou horninou a světlými výplněmi puklin, které připomínají její pozdější proměny.
Na jednom místě se potkaly různé vrstvy krajiny
Otická sopka není cenná jen kvůli vulkanitu. Přírodní památka chrání také odkryvy kulmských drob a relikty ledovcových tillů. Na poměrně malém prostoru se tak setkávají horniny a sedimenty, které vznikaly v různých obdobích a za odlišných podmínek.
Kulmské droby pocházejí z dávnější geologické minulosti. Ledovcové uloženiny zase dokládají období, kdy do zdejší krajiny zasáhl pevninský led. Lom tak ukazuje nejen pozůstatek někdejší sopečné aktivity, ale i další vývoj území a vliv člověka, který horninu odkryl.
Kam výlet u Otic prodloužit
Lokalitu lze zařadit do výletu po naučné stezce Hvozdnice. Ta vede krajinou s mokřady, rybníky, lužními porosty a dalšími přírodově cennými místy. Trasa tak nabízí pokračování od geologického odkryvu k vodním plochám, lesům i otevřené zemědělské krajině.
K Otické sopce podle turistických podkladů vede žlutě značená trasa. Naučná stezka Hvozdnice uvádí orientační bod 49° 54′ 51,755″ N, 17° 51′ 34,94″ E. Souřadnice se vztahují ke stezce a nemusí označovat přímo nejbližší místo u lomové stěny. Lokalita nemá vlastní návštěvnické centrum ani jednoznačnou poštovní adresu, při hledání proto pomohou názvy Otická sopka a Kamenná hora.
V bývalém lomu je nerovný terén a odkryvy mohou být kvůli vegetaci hůře čitelné. Jako chráněné území neslouží k odlamování horniny ani ke sběru minerálů. Jeho smyslem je zachovat pohled na pod povrchem utuhlou část dávného vulkanického systému.