Čtrnáctikilometrová naučná stezka S Koprníčkem na Keprník vede z Červenohorského sedla po červené značce přes hřeben Keprníku a Šeráku až do Ramzové. Má dvanáct zastavení a cestou přibližuje zdejší horské lesy, vrchoviště i otevřené partie nad hranicí lesa.
Keprník dosahuje výšky 1423 metrů a je nejvyšším vrcholem Keprnické hornatiny. Z vrcholové skály se otevírají výhledy do okolí, pozornost ale upoutají i detaily hřebene: pokroucené stromy, obnova lesa a přechod mezi smrčinami a bezlesím.
Smrk starší než pět set let
Na severovýchodním svahu Keprníku, v nadmořské výšce přibližně 1166 metrů, roste smrk ztepilý s kmenem o průměru asi 77 centimetrů. Měří přes 20 metrů a stojí na území Národní přírodní rezervace Šerák–Keprník. Odborné a popularizační materiály ho označují za nejstarší zjištěný žijící smrk v přirozených horských lesích Jeseníků, někdy také za nejstarší žijící smrk v Česku. Celostátní prvenství je však třeba brát s rezervou, protože srovnání se může měnit.
Věk stromu určil dendrochronologický průzkum. Odborníci odebrali z kmene úzký váleček dřeva pomocí nebozezu, aniž by strom pokáceli, a ve vzorku napočítali 489 letokruhů. Vývrt pocházel z výšky zhruba půl metru nad zemí. Strom tedy musel několik let růst, než této výšky dosáhl, a jeho celkový věk odborníci odhadují na více než 500 let.
Samotný počet letokruhů není přesným součtem všech let života stromu. Je to počet zachycený ve vzorku; k němu je třeba připočítat dobu, kterou smrk potřeboval dorůst do místa odběru. Pro srovnání: na Šumavě byl doložen smrk starý 623 let, ten však odumřel a pravděpodobně zanikl v roce 1994. Keprnický strom je tak cenným živým pamětníkem horského lesa.
Chráněné horské smrčiny
Význam místních lesů nespočívá jen v mimořádném stáří jednotlivých stromů. Cenná je také jejich přirozená skladba a dlouhý vývoj bez obvyklého hospodářského využívání. Část území byla jako horský prales chráněna už od roku 1903 z podnětu lichtenštejnské vrchnosti. Národní přírodní rezervace Šerák–Keprník vznikla v roce 1989.
Rezervace zahrnuje horské smrčiny, vrchoviště, subalpínská společenstva i alpínské bezlesí. V širším okolí žijí vzácné druhy, mezi nimi tetřev hlušec, tetřívek obecný a myšivka horská. Původní jesenické porosty mají význam také pro obnovu lesa: odebírá se z nich osivo k pěstování sazenic pro nejvyšší horské polohy.
Stezka a ohleduplný pohyb v rezervaci
Starý smrk není vyznačeným turistickým bodem a jeho přesná poloha není určena k běžným návštěvám. Hledání mimo značené trasy by mohlo poškodit citlivou vegetaci a půdu a přispívat k erozi. Naučná stezka nabízí poznání zdejší krajiny z turistických cest.
Hřeben je oblíbený a vysoká návštěvnost se projevuje i na stavu stezek. Automatické sčítače zaznamenaly v roce 2025 na jednom úseku téměř 60 tisíc průchodů. Agentura ochrany přírody a krajiny v roce 2026 informovala o opravě přibližně 240 metrů stezky mezi sedýlkem pod Keprníkem a vrcholem, kde postupovala eroze.
Do oblasti se vyráží především z Červenohorského sedla nebo z Ramzové, odkud lze pokračovat směrem k Šeráku. Provoz lanové dráhy i stav stezek se mohou měnit. V národní přírodní rezervaci vede ochrana starých lesů přes značené cesty, nerušení zvířat a ponechání pralesa jeho přirozenému vývoji.