Jen kousek od Sirnatých lázní v Ostrožské Nové Vsi se dochoval zbytek mokřadní krajiny, která dříve patřila k nivě Moravy. Přírodní památka Lázeňský mokřad se rozkládá přibližně kilometr severně od obce a na ploše 9,1756 hektaru nabízí pohled na prostředí, které jinde z krajiny postupně mizí.
Slatinné louky v sousedství lázní
Chráněné území leží v nadmořské výšce 175 metrů a přírodní památkou je od roku 2001. Předmětem ochrany jsou slatinné louky a porosty vrbin, pozůstatky původnějšího mokřadního charakteru zdejší nivy. Lázeňské okolí tak sousedí s přírodním územím, jehož význam se skrývá hlavně v rozmanitosti rostlin a drobných živočichů.
Lázeňský mokřad není upravenou návštěvnickou atrakcí, ale chráněnou lokalitou. Konkrétní návštěvní trasa ani pravidla veřejného přístupu nejsou spolehlivě doloženy, takže nelze předpokládat, že je možné procházet přímo celým územím.
Rostliny mokrých stanovišť
Mezi rostlinami uváděnými pro lokalitu jsou skřípinec jezerní, kamyšník přímořský, sítina sivá a ostřice srstnatá. Roste tu také kosatec žlutý a kosatec sibiřský, žluťucha lesklá, ožanka čpavá nebo česnek hranatý.
Význam mokřadu netvoří jen jednotlivé nápadné květy. Důležitá je také mozaika slatinných luk a vrbin, která poskytuje podmínky druhům vázaným na vlhké prostředí.
Vážky, pavouci i obojživelníci
Vrbové porosty obývají vzácné druhy brouků a motýlů. V mokřadu bylo zaznamenáno také 41 druhů pavouků a 11 druhů vážek. K zajímavým nálezům patří vážka jarní a šidélko malé.
Vodní příkopy a tůňky jsou prostředím pro zelené skokany a rosničku zelenou. Voda, mokré louky a vrbiny tu společně vytvářejí podmínky pro obojživelníky i hmyz.
Plán péče na další období
Krajský úřad 19. února 2025 oznámil návrh plánu péče pro období 2024–2033. Dokument má popsat opatření k zachování nebo zlepšení stavu chráněného území; oznámení návrhu samo o sobě neznamená, že byl plán definitivně schválen.