V areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie a historického hřbitova v Oseku u Sobotky stojí šestiboká zvonice s otevřeným zvonovým patrem. Patří k významným kulturním památkám Českého ráje a v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je zapsána pod číslem 34923/6-1299. Její tvar však není jen otázkou vzhledu: souvisí s promyšleným dřevěným skeletem uvnitř.
Konstrukce, která pracuje se silami zvonů
Osecká zvonice patří k pokročilému typu šestirožních zvonic. Šikmé dřevěné vzpěry vytvářejí soustavu trojúhelníkových rámů, které rozkládají zatížení. Při rozhoupání zvonu totiž konstrukci namáhá nejen jeho hmotnost, ale také síly vznikající pohybem.
Nosná soustava zvonů není samostatným stojanem. Propojuje se s šestibokým vnějším pláštěm i krovem, a pomáhá tak podpírat také další části stavby. Podle obecního odborného textu jde o završení vývoje tohoto typu zvonic; podobné stavby jsou v Evropě vzácné.
Tři místa pro zvony, jedno zůstává prázdné
Zvonová stolice počítala se třemi zvony, severozápadní pole je ale prázdné. Dochoval se jeden zvon, datovaný rokem 1655. Jeho hmotnost odborníci odhadli přibližně na 420 kilogramů, přičemž možná odchylka činí pět procent.
Rok vzniku zůstává nejasný
Přesné datování zvonice není jisté. Obecní odborný text uvádí přibližně rok 1650, dendrochronologické zkoumání zařadilo jedno ze vzpěradel do období 1642 až 1653 a památkový záznam pracuje s lety 1655 až 1660. Jisté je tedy především to, že stavba pochází z poloviny 17. století.
Při prohlídce areálu lze zvonici obdivovat zvenčí. Možnost vstupu dovnitř ani aktuální režim prohlídek nejsou ověřené, takže nelze počítat s výstupem do zvonového patra. Podle obecního odborného textu se odtud navíc neotevírá výhled do krajiny.