Na severním konci Nelsonské ulice v Oseku stojí kamenné sousoší truchlících postav. Připomíná výbuch na dole Nelson III, který 3. ledna 1934 během odpolední směny připravil o život 144 lidí. Z podzemí tehdy vyvázli jen čtyři horníci.
Neštěstí zasáhlo celý důl i jeho povrchové provozy. Dnes lze v Oseku sledovat jeho paměť na třech různých místech: u hlavního sousoší, na městském hřbitově a poblíž dolního nádraží.
Výbuch a jeho následky
Krátce před pátou hodinou odpoledne explodoval uhelný prach a důlní plyny. Tlaková vlna prošla přibližně třiceti kilometry chodeb a poškodila také povrchové objekty včetně těžní věže s třídírnou. V podzemí zahynulo 140 horníků, další dva lidé zemřeli v troskách povrchových budov a dva při záchranných a vyklízecích pracích. Proto se v souvislosti s katastrofou objevuje také číslo 142, vztahované k lidem přímo zasaženým výbuchem či jeho bezprostředním obětem.
Záchranné práce komplikovaly další detonace a požáry. Jámy proto musely být uzavřeny a zazděny; únikovou cestu představovala větrací jáma Nelson VII. Poslední těla se podařilo vyprostit zhruba čtyři roky po neštěstí, čtyři horníci se nikdy nenašli.
Po tragédii zůstalo 128 vdov a 266 sirotků. Ve sbírce pro pozůstalé se vybralo přibližně 3,3 milionu tehdejších korun. Vyšetřování označilo za hlavní příčinu výbuchu uhelný prach, konkrétní místo ani iniciátor exploze však nebyly spolehlivě stanoveny. Oficiální závěr hovořil o zásahu vyšší moci, zároveň se objevovala svědectví upozorňující na možné nedostatky při odstraňování prachu a v bezpečnosti provozu.
Sousoší i dva další památníky
Hlavní pomník byl odhalen 5. května 1935. Architektonický návrh vytvořil Josef Grus, sochařskou podobu Karel Pokorný. Muž a žena hledí k zasypanému hrobu, před nimi stojí sedm kamenných desek. Jedna nese název Nelson a letopočet 1934, na ostatních jsou jména obětí.
Návrh sousoší původně vznikal pro Orlovou na Ostravsku, kde měl připomínat jinou důlní tragédii. Po oseckém neštěstí posloužil jako základ nového památníku a kamenické práce provedli studenti hořické odborné školy. Dílo patří k výrazným meziválečným památníkům věnovaným sociálním tragédiím. Od roku 1978 je národní kulturní památkou.
Na městském hřbitově vznikalo v letech 1934 až 1938 pohřebiště obětí s funkcionalistickým žulovým památníkem. Pohřbeno je zde podle odborných podkladů 116 obětí. Třetí místo nechali při prvním výročí neštěstí zřídit pracovníci dolu: kamenný pomník s křížem stojí u železniční trati poblíž dolního nádraží. Každé z těchto míst zachycuje jinou stránku události – společný žal, konkrétní ztráty i solidaritu horníků.
Hornická minulost Oseka
Důl Nelson měl v Oseku dlouhou historii. Nejstarší jáma Nelson I vznikla v roce 1876, zatímco osudný výbuch se odehrál na třetí těžební jámě, Nelson III. Těžba v navazujícím dole podle městských údajů skončila v roce 1995. Práce v podzemí, železnice i hornické osídlení po desetiletí utvářely zdejší krajinu.
Památník v Nelsonské ulici je venkovním pietním místem. Jeho návštěvu lze spojit s cestou na městský hřbitov či k pomníku u dolního nádraží, stejně jako s návštěvou cisterciáckého kláštera nebo hradu Rýzmburk. V lednu 2024 uspořádal Osek pietní akci k 90. výročí katastrofy.