Při procházce kolem cisterciáckého kláštera v Oseku se na severovýchodním okraji areálu zastavte u kaple svaté Kateřiny. Je menší než okolní klášterní stavby, ale její vzhled připomíná několik etap místní historie: gotický původ a barokní úpravu z první poloviny 18. století.
Od gotického základu k barokní podobě
Přesné datum vzniku kaple není známé a nelze určit ani konkrétní nejstarší písemnou zmínku. Označení za původně gotickou stavbu proto popisuje její kořeny, nikoli přesně doložený rok založení. Podobu, kterou můžeme obdivovat dnes, získala při rozsáhlé přestavbě v letech 1713 až 1718.
Barokní proměna se spojuje s Octaviem Broggiem, litoměřickým stavitelem významně působícím v severních Čechách. K úpravám patřila také štuková výzdoba. Kaple tak připomíná, že barokní zásahy zasáhly vedle velkých kostelů a reprezentativních budov i menší stavby v okolí kláštera.
Detaily, které stojí za povšimnutí
Kaple je orientovaná, má jednu loď a obdélný půdorys. Ve štítu se nachází nika se sochou svaté Kateřiny; na východním konci hřebene střechy je umístěna zvonička. Právě tyto prvky dávají nenápadné stavbě její charakteristickou podobu.
V názvech se lze setkat také s označením kaple svaté Kateřiny a svaté Barbory. Odborná evidence i městský informační materiál však hlavní stavbu vedou jako kapli svaté Kateřiny. Kaplička svaté Barbory je evidována samostatně, nejde tedy vždy o dvě jména pro tentýž objekt.
Místní tradice a návštěva
Osecké městské materiály uvádějí, že v kapli měla být pokřtěna Hana Benešová, pozdější manželka prezidenta Edvarda Beneše. Tuto informaci je třeba chápat jako místně tradovaný údaj, nikoli jako nezávisle potvrzený biografický fakt.
Kaple stojí na Klášterním náměstí v těsném sousedství cisterciáckého kláštera a její vnější podobu lze prohlédnout při návštěvě jeho okolí. Zda je interiér běžně přístupný, není potvrzeno. Při pohledu zvenčí si lze všimnout především štítové niky, sochy svaté Kateřiny a střešní zvoničky.