Pokud vás lákají zaniklé hrady a místa, kde je potřeba číst historii z krajiny, může být Hlodný u Osečnice zajímavým cílem. Z někdejšího sídla se dochovaly hlavně terénní pozůstatky v lesním svahu. Nečekejte romantickou zříceninu s dochovanými místnostmi – hlavními stopami jsou skalnatá ostrožna, příkop a val.
Hlodný není hrad v Antoniině údolí
Při plánování výletu je důležité rozlišit dvě lokality, které se v turistických textech někdy spojují. Hlodný stojí severovýchodně od Osečnice, v nadmořské výšce přibližně 640 metrů. Zřícenina v Antoniině údolí na katastru Skuhrova nad Bělou je naproti tomu uváděna jako Nový hrad, později známý pod názvem Klečkov.
Ke zmatku může přispívat i starší popis přístupu po žluté značce. Ta sama o sobě není jednoznačným vodítkem k Hlodnému. Kdo se vydá podle trasy popisované jako cesta k hradu v Antoniině údolí, může ve skutečnosti dorazit k pozůstatkům Nového hradu, nikoli k Hlodnému.
Stopy hradu v lesním terénu
Hlodný vznikl na jihozápadním konci výrazného skalnatého ostrohu. Severní stranu chránila přitesaná skalní rozsedlina, která vytvořila příkop široký zhruba patnáct metrů. Podél příkopu se táhl val, dnes patrný hlavně podle změny tvaru terénu.
Za příkopem bývalo menší nádvoří. Dochované stopy a odborné úvahy připouštějí také obdélný palác a snad věž nebo suťový kužel po bergfritu. Přesnou podobu hradu však bez podpovrchového archeologického průzkumu určit nelze. Při návštěvě proto více než zbytky zdiva vynikne samotné uspořádání ostrohu, příkopu a valu.
Co o Hlodném napovídají dějiny
Písemných zpráv o hradu se dochovalo jen málo. Jeho založení mohlo souviset s kolonizací horní části údolí Bělé a s rodem ze Žampachu. V letech 1354 až 1369 se připomíná Jan Ovčíř ze Žampachu, patron místního kostela, který mohl být také zakladatelem Hlodného. Prameny to ale nepotvrzují s jistotou.
Nejpozději roku 1393 se v této oblasti objevili páni z Častolovic. Půta mladší z Častolovic pravděpodobně Hlodný opustil a nechal postavit nové sídlo. První zmínka o Novém hradu pochází z roku 1427. Roku 1440 se u něj uvádí neúspěšný útok Jana Koldy mladšího ze Žampachu. Historie obou hradních míst se tak částečně prolíná, což mohlo pozdější záměny podpořit.
Výlet pro pozorné návštěvníky
Hlodný leží volně v lesním terénu a nemá běžnou návštěvnickou infrastrukturu ani vlastní adresu. Povrch je nerovný a některé stopy se v okolí neukážou na první pohled. Při hledání proto pomůže soustředit se na ostroh, příkop a val, nikoli očekávat výraznou stavbu vystupující mezi stromy.
Antoniino údolí může být samostatným krajinným cílem, Hlodný a Nový hrad neboli Klečkov však nelze při plánování automaticky zaměňovat. Hlodný se uvádí u Osečnice přibližně na souřadnicích 50°15′44,7″ severní šířky a 16°19′56,7″ východní délky. Jde o orientační lokalizaci, nikoli o oficiální návštěvnickou adresu.
Místo, do kterého se nezasahuje
Protože jde o archeologickou lokalitu, je potřeba pohybovat se po ní ohleduplně. Do valů a příkopů není vhodné zasahovat, rozebírat případné zbytky ani odnášet nálezy. U zaniklého hradu může i drobná terénní nerovnost pomáhat skládat obraz někdejšího sídla.