Kostel svatého Víta tvoří výraznou dominantu centra Osečné. Dodnes se v něm konají bohoslužby, církevní obřady i kulturní setkání. Jeho dnešní podobu utvářely různé doby: od středověkých počátků přes renesanční přestavbu až po úpravy interiéru v roce 1904.
Od středověké farnosti k renesančnímu kostelu
Osečenský farní kostel se v písemných pramenech objevuje už roku 1350. Tehdy šlo o menší dřevěnou stavbu. O třináct let později je doloženo také jméno duchovního správce Bernarda Beránka, což svědčí o tom, že město už ve středověku fungovalo jako samostatné náboženské centrum.
Zděný kostel nechal v roce 1565 vystavět Karel Biberštejn, tehdejší majitel děvínského panství. Stavba začala 8. dubna a dokončena byla roku 1568. Jde o orientovaný trojlodní kostel: tři podélné lodě doplňuje užší presbytář s polygonálním závěrem. K němu přiléhá sakristie a hranolový přístavek zvonice, zatímco západní stranu uzavírá široký štít.
Hranolová věž přibyla k podobě kostela později. Městské historické údaje její vznik kladou do roku 1617, některé turistické materiály uvádějí rok 1619. Věž je tak mladší vrstvou stavby a dodnes patří k prvkům, které utvářejí její siluetu.
Požár a interiér z počátku 20. století
Kostel poznamenal také rozsáhlý požár Osečné. Podle městských materiálů při něm shořela věž, roztavilo se pět zvonů a zanikly věžní hodiny. Kostel byl brzy obnoven, dostupné údaje však událost nedatují dostatečně jednoznačně.
Uvnitř dnes návštěvník nenajde čistě renesanční vybavení. Převážná část interiéru je pseudogotická a pochází z roku 1904, takže kontrastuje se starším zdivem. Pozornost poutá také kamenná kazatelna umístěná na jónském pilíři.
Městské informace zmiňují obraz Johanna Birhauma z Georgenthalu, který měl být původně na hlavním oltáři. Roku 1911 ho přemístili na jiné místo v kostele. Tento údaj pochází především z turistického popisu a pro podrobnější potvrzení by bylo třeba nahlédnout do inventáře nebo památkové dokumentace.
Hrobky, erb a dary pro kostel
Uvnitř kostela se nacházejí rodové hrobky Bibersteinů, česky Biberštejnů, i rodu Schleinitzů, známého také jako Šlejnicové. Ti podle městských historických údajů drželi statek Krassa, dnešní Chrastnou. Kostel tak připomíná nejen dějiny města, ale i šlechtické rody spojené s jeho okolím.
Nad hlavním portálem je erb Rohanů. Kamil Josef Idesbald Filip Rohan získal zdejší panství v roce 1838, samotný erb však měl být na kostel osazen až roku 1870. Jde o dvě různé události: první se týká nabytí panství, druhá umístění znaku na stavbu.
Rohan je spojován také s darem nových varhan v hodnotě 400 zlatých. K jejich pořízení došlo za působení faráře a děkana Josefa Richtera. Jiný dar pochází z roku 1612, kdy kostelu věnoval křtitelnici osečenský starosta Jakob Kröschel.
Kostel na Svatovítském náměstí
Stavba stojí v centru Osečné na Svatovítském náměstí, nedaleko turistického informačního centra U Draka. Je zapsána jako nemovitá kulturní památka České republiky a spadá pod římskokatolickou farnost Český Dub.
Podle diecézního katalogu se pravidelná bohoslužba koná každou třetí neděli v měsíci od 15:30; čas i konání se mohou měnit. Kostel nemá doloženou stálou turistickou otevírací dobu, proto interiér ani šlechtické hrobky nemusejí být přístupné mimo bohoslužby a ohlášené kulturní akce. Podle diecézních údajů není návštěva bezbariérová.