Schodiště, zděné kopule a dekorativní fasády mezi stromy připomínají spíš zámecký park než vědecké pracoviště. Ondřejovská hvězdárna na kopci Manda ale nabízí obojí: historický areál, který lze procházet jako park, i místo, kde se dodnes zkoumá vesmír.
Hvězdárna patří Astronomickému ústavu Akademie věd ČR. Kromě historických přístrojů tu najdete moderní zařízení včetně radioteleskopů a meteorického radaru. Vědci se zabývají hvězdami, Sluncem i meziplanetární hmotou.
Prohlídka historických kopulí
Do historických budov se vstupuje s průvodcem. Individuální prohlídky se obvykle konají od května do září o víkendech a státních svátcích, většinou v několika denních časech. Trvají přibližně dvě hodiny a trasa měří kolem 1,5 kilometru. Vede také přírodním terénem; kopule mají úzké prostory a nejsou bezbariérové. Skupiny si mohou návštěvu domluvit i na všední den. Počet účastníků je omezený kvůli velikosti interiérů.
Nejvýraznější historické stavby navrhl architekt Josef Fanta. Vznikaly postupně na počátku 20. století, velké kopule přibližně v letech 1908 až 1914. Na stavbách vyniká režné zdivo, kamenné sokly, dřevěné interiéry i kovové detaily. Centrální kopule stojí na křížovém půdorysu a zachovala si dřevěné obložení, původní dveře i kovové točité schodiště. Dnes v ní sídlí muzeum historických exponátů.
Západní kopuli poznáte podle kruhového půdorysu, měděné střechy a půlkruhových oken s cihlovým orámováním. Uvnitř je vystaven Fričův dvojitý astrograf. Součástí areálu je také pracovna Josefa Jana Friče se sgrafity, figurální výzdobou a výjevem inspirovaným Nerudovými Písněmi kosmickými. Jan Neruda byl Fričovým kmotrem, a proto se v areálu objevuje také motiv žab.
Fanta navrhl rovněž část krajinářského řešení, mimo jiné komponované schodiště s terasou. Mezi vzácnými dřevinami se v parku střídají sochy, historické domky a současná technická zařízení. Areál je cenný svou historií i architekturou, přesnější než označení kulturní památka je však mluvit o historicky a architektonicky hodnotném místě.
Od Fričova snu k Perkovu dalekohledu
Za založením observatoře stáli bratři Josef Jan a Jan Fričové. Zajímali se o astronomii a vyráběli přesné mechanické, optické a měřické přístroje. Jejich pražská dílna fungovala od roku 1883. Když Jan Frič v lednu 1897 zemřel, Josef převzal jeho jméno a pokračoval v plánu vybudovat vlastní hvězdárnu.
Dne 21. ledna 1898 koupil Josef Jan Frič pozemek na kopci Manda za 900 zlatých. Místo nabízelo tmavší oblohu než Praha a zároveň bylo z hlavního města dobře dostupné. První vědecké pozorování se uskutečnilo v noci z 31. července na 1. srpna 1906. Frič tehdy s Františkem Nušlem použil cirkumzenitál, přístroj k velmi přesnému určování zeměpisných souřadnic podle průchodů hvězd.
V roce 1928 Frič observatoř věnoval československému státu. Od roku 1954 je součástí Astronomického ústavu, který dnes spadá pod Akademii věd. Vědecká činnost se postupně rozšířila: v roce 1913 tu například vznikla první rádiová stanice v Čechách pro příjem přesných časových signálů z Paříže a německého Norddeichu. Později přibyly sluneční přístroje, radioteleskopy a zařízení ke sledování meteorů.
Největším optickým astronomickým přístrojem v České republice je Perkův dalekohled. Do provozu byl uveden v roce 1967, jeho hlavní zrcadlo má průměr dva metry a otáčivé části váží přibližně 83 tun. Přístroj vyrobila firma Carl Zeiss Jena a od roku 2012 nese jméno astronoma Luboše Perka. Slouží především ke spektroskopickému výzkumu hvězd a dalších vesmírných objektů. V roce 2019 prošel modernizací, při níž dostal novější optickou cestu, detektory i přístrojové vybavení.
Při běžné návštěvě se dalekohledem nepozoruje, z návštěvnické galerie je ale možné nahlédnout do jeho zázemí. Kontrast mezi historickými kopulemi a aktivním vědeckým provozem ukazuje, jak se někdejší observatoř proměnila v současné výzkumné pracoviště.
Cesta do Ondřejova
Do Ondřejova lze dojet autem přes Mnichovice nebo autobusem z pražských Hájů či ze Strančic. V okolí vedou turistické značky a oblast je vhodná také pro cyklovýlet. Několikrát za rok se ve hvězdárně konají veřejná pozorování nebeských úkazů. Večer je třeba počítat s tmou, chladem a delší cestou od parkoviště.