Nový hrad najdete mezi Adamovem a Blanskem, v lesnatém zákrutu řeky Svitavy na území Moravského krasu. Přestože nese jméno podle Adamova, katastrálně patří k obci Olomučany v Jihomoravském kraji. K samotné zřícenině se nejde přes městskou zástavbu – cesta vede lesem a už během výstupu je patrné, že hrad stojí na místě vybraném především kvůli obraně.
Na návštěvníky čeká dochované obvodové opevnění, hluboké příkopy vysekané ve skále, vstupní brána i pozůstatky vnitřních budov. Výrazný dojem vytváří také hradba, která je na některých místech přibližně pět metrů silná. Podoba areálu ale není jen středověká – pozdější úpravy z něj udělaly romantickou zříceninu a částečně změnily jeho původní charakter.
Nový hrad vznikl z obléhací bašty
Příběh hradu začíná u staršího sídla, dnes označovaného jako Starý hrad. Ten stával severozápadně od dnešní zříceniny a písemně je doložený už k roku 1381. Jeho poloha nebyla náhodná: měl kontrolovat důležitou cestu z Brna směrem k Blanenskému údolí. Význam okolí zvyšovaly také železářské hamry a zpracování železné rudy.
V letech 1469 až 1470 Starý hrad obléhalo vojsko uherského krále Matyáše Korvína. Boje starší sídlo těžce poškodily nebo úplně zničily. Nový hrad pak začal na jedné z jeho předsunutých bašt budovat bratrská dvojice Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic. Pamětní deska v areálu uvádí dokončení stavby v roce 1493.
Dnešní návštěvník tak prochází místem, které původně nesloužilo jako běžné šlechtické sídlo. Z obranného prvku vznikla samostatná pozdně gotická rezidence – přímý následek vojenského střetu a zániku Starého hradu.
Opevnění, švédský útok a tajemná pověst
Nový hrad si i po staletích zachoval podobu, která připomíná jeho vojenský účel. Kromě mohutných zdí jsou patrné příkopy vytesané do skály, vstupní brána a části vnitřní zástavby. Při prohlídce je dobře vidět také rozdíl mezi pevnostními prvky a pozdějšími zásahy, které areálu dodaly romantický vzhled.
Hrad odolával útokům až do roku 1645. Tehdy jej dobyla švédská vojska. S pádem Nového hradu se pojí vyprávění o místním člověku, který měl útočníkům ukázat tajnou stezku. Jde však o pověst, nikoli o spolehlivě doložený historický údaj.
Stopy válečných událostí nejsou pouze přímo v hradním areálu. V okolních lesích archeologové rozpoznali několik opevněných stanovišť spojovaných s obléháním Starého hradu uherským vojskem. Výlet proto může pokračovat i mimo samotné zdi, po terénu, kde se dochovaly nenápadné pozůstatky táborů a postupu obléhatelů.
Od oprav k romantické zřícenině
Po švédském útoku byl Nový hrad částečně opraven. V 18. století zde přibyla nová věž. Při stavbě železniční trati v 19. století ji později snížili kvůli obavám ze statických potíží a otřesů způsobených provozem.
Na začátku 19. století upravili Lichtenštejnové hradní areál na lovecké sídlo. Právě tehdy a při dalších stavebních zásazích získal Nový hrad část své romantické podoby, která dnes doplňuje jeho původní obranné prvky. Zřícenina tak není neměnným pozůstatkem jediné historické etapy, ale výsledkem vývoje od středověké fortifikace přes lovecké sídlo až po památku udržovanou pro návštěvníky.
Po pozemkové reformě v roce 1920 přešel hrad do státního majetku. Od konce 20. století se na jeho záchraně a údržbě podílí Český svaz ochránců přírody. Jeho základní organizace převzala objekt do správy v roce 1990.
Pěšky z Adamova nebo z Vranova
Nový hrad je dostupný po turistických trasách z Adamova i z Vranova u Brna. Z Adamova vede podle značení zelená trasa, z Vranova červená. Délka a náročnost výletu se liší podle zvolené varianty, v obou případech ale cesta vede především lesnatou krajinou.
Na hradě si lze projít vstupní branou, prohlédnout mohutnost obvodových zdí a všímat si, kde se dochovala středověká pevnost a kde už zasáhly pozdější romantizující úpravy. Zpřístupnění areálu se mění podle sezony a aktuální správy, stejně jako rozsah prohlídky.
Výlet lze spojit s návštěvou Adamova, údolí Svitavy, přírodní rezervace U Nového hradu nebo Staré huti v Josefovském údolí. Nový hrad tak leží uprostřed oblasti, kde se na jednom putování potkávají pozůstatky šlechtických sídel, obléhací stanoviště, železářská tradice a lesy Moravského krasu.