Evangelický kostel najdete nad Rovečínskou ulicí na adrese Rovečínská 131. Jeho hranolovou věž zdobí hodiny a střídmá fasáda nese novoklasicistní rysy. Přestože chrám působí nenápadně, patří k místním památkám s dlouhým příběhem. Olešnická evangelická tradice totiž předchází samotné stavbě o několik století.
Od Jednoty bratrské k samostatnému sboru
Ve druhé polovině 16. století stála na místě dnešního kostela modlitebna Jednoty bratrské. Po třicetileté válce zpustla a později ji odstranili. Evangelické společenství však v Olešnici přetrvalo. Po vydání Tolerančního patentu v roce 1781 se místní věřící střídavě připojovali ke sborům v Prosetíně a Rovečném.
Vlastní evangelický reformovaný sbor vznikl v Olešnici až roku 1881, třináct let po dokončení kostela. Chrám tak sloužil místním evangelíkům ještě před jejich organizačním osamostatněním.
Stavba, na kterou se skládali místní i okolní věřící
Kostel začali stavět v roce 1860 a dokončili jej o osm let později. Pamětní deska nad vchodem zaznamenává položení základního kamene 13. září 1860 i dokončení stavby 13. září 1868. Peníze přispívali evangelíci z Olešnice i okolních sborů. Mezi místními věřícími byli hlavně tkalci, drobní rolníci a domkáři, nikoli zámožní obyvatelé.
Stavba je orientovaná k severovýchodu. Obdélnou loď doplňuje věž v průčelí a mírně odsazený presbytář zakončený pěti stranami. Fasádu člení pilastry, okna mají půlkruhové záklenky. Věž tvoří dvě výrazné etáže s kruhovými i půlkruhově zakončenými okny. Její jehlanovou střechu završují makovice a hvězda.
Varhany, které slouží i koncertům
Interiér spojuje novoklasicistní základ s pozdějšími novobarokními prvky. Loď zastřešují tři pole valené klenby s výsečemi, kruchta stojí na litinových pilířcích a prostor doplňuje novobarokní kazatelna.
Nejcennější částí vybavení jsou varhany, které v roce 1868 postavili novoměstští varhanáři František Svítil starší a jeho syn František. Jednomanuálový nástroj má třináct rejstříků. V roce 2010 jej restauroval varhanář Dalibor Michka a varhany se stále používají také při veřejných koncertech. Kostel proto bývá zařazován do programu Českého varhanního festivalu.
Součástí areálu je evangelický hřbitov
Evangelický hřbitov byl otevřen ještě před začátkem stavby kostela. Do té doby využívali katolíci i evangelíci společný hřbitov na moravské straně Olešnice. Areál tak připomíná také proměny vztahů mezi náboženskými komunitami v průběhu 19. století.
Olešnický evangelický kostel patří k nejmladším zdejším kostelům a stojí poněkud stranou historického jádra, přesto tvoří dobře rozpoznatelnou dominantu města. Zvenčí jsou vidět jeho architektonické členění, věž s hodinami i pamětní deska; navazuje na něj hřbitov. Interiér není trvale volně přístupný, do kostela se lze dostat při bohoslužbě nebo koncertu, případně se obrátit na místní sbor Českobratrské církve evangelické.