Při pohledu na Lamberk u Olešnice nejprve zaujme dvoupodlažní obytné křídlo s barokně zdobeným průčelím. Celý areál má ale podobu pravidelného šestiúhelníku: za vstupní budovou se rozkládá vnitřní dvůr, který obklopují nižší křídla a hospodářské objekty včetně stodol. Právě spojení zámeckého vzhledu s praktickým provozem dává místu jeho osobitý charakter.
Areál vznikal na přelomu 17. a 18. století
Lamberk leží severně od Olešnice, k níž historicky náležel. Kunštátské panství získal roku 1678 Jan Maxmilián hrabě Lamberg a dvůr vznikl za jeho držby. Přesný rok výstavby ale není známý. Olešnická městská kronika klade vznik na konec 17. nebo začátek 18. století, odborná literatura uvádí, že pozoruhodný dvůr stál nejpozději roku 1705 a navázal na starší stavbu.
Namísto jednoho přesného data tak dává smysl vnímat Lamberk jako celek, který se utvářel v průběhu několika let. Jeho uspořádání od počátku spojovalo obytnou část s rozlehlým hospodářským zázemím a výrazný geometrický půdorys je patrný i dnes.
Od panského sídla ke správě panství
Roku 1733 prošel areál přestavbou a začal fungovat jako lesní úřad kunštátského panství. Bydleli tu také úředníci velkostatku. Podle městské kroniky míval Lamberk až 40 obyvatel, takže nešlo jen o místo určené k hospodaření, ale také o prostor každodenního života.
Rozdílné úlohy jednotlivých částí se odrážejí v jejich vzhledu. Výraznější obytná budova stojí u vstupu do areálu, zatímco přízemní křídla a další hospodářské stavby rámují dvůr a sloužily převážně praktickým účelům.
Barokní výzdoba hlavního průčelí
Střed hlavního průčelí vystupuje do trojosého rizalitu, který završuje trojúhelný štít. Fasádu doplňuje profilovaná korunní římsa a okna obklopují šambrány s rozšířenými rohy. U vstupu jsou pilastry, volutové prvky a rozeklaný fronton s florální výzdobou.
Na portálu je zaznamenán také litinový heraldický znak rodu Honrichs. Nelze jej však bez dalšího ověření označit za znak původního zakladatele. Barokní ráz stavby pokračuje i uvnitř: v přízemí se dochovaly valené klenby s výsečemi.
Co při návštěvě čekat
Lamberk je evidován jako kulturní památka. Jeho hodnota nespočívá jen v detailech obytného křídla, ale i v neobvyklém půdorysu a kontrastu mezi reprezentativní budovou a hospodářskými částmi. Při pohledu zvenčí je dobře čitelné, že zámecká fasáda tvoří pouze vstupní část mnohem rozsáhlejšího provozního areálu.
Veřejný přístup do vnitřních prostor není potvrzen. Areál je proto možné vnímat z veřejně přístupného okolí; bez svolení se do něj nevstupuje.