Od Oldřichovského sedla ke skalní věži
Sviní kámen leží v lesích nad Oldřichovem v Hájích, v oblasti Srázy a Poledník. Z Oldřichovského sedla se k němu dá dojít po zelené turistické značce ve směru na Poledník. Asi 200 metrů za skalou Jizerský kostelík je třeba odbočit doleva přes nízký hřebínek. Skála nemá vlastní značenou turistickou trasu a ukrývá se v rozsáhlém lesním terénu.
Další možností přístupu je Viničná cesta pod hřebenem Srázů, kde začíná značená horolezecká stezka. Sviní kámen se nachází v národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny. Ta chrání mimo jiné bučiny, suťové a roklinové lesy i rostlinstvo skalnatých svahů, proto je důležité držet se značených tras a respektovat vymezení chráněného území.
Mohutná žula a výhled z vrcholu
Věž tvoří hrubozrnná jizerská žula. Podle databáze Českého horolezeckého svazu dosahuje nadmořské výšky 644,97 metru. Náhorní stěna měří přibližně 15 metrů, údolní strana se zvedá zhruba 50 metrů. Z vrcholu je výhled do okolní krajiny, výstup na něj ale není běžnou součástí turistické procházky: skála slouží především horolezcům.
V různých pramenech se objevují také jiné údaje o nadmořské výšce. Starší topografie a některé mapy uvádějí hodnoty přibližně od 645 do 690 metrů, zatímco databáze ČHS pro tento skalní objekt zaznamenává 644,97 metru.
Dvacet pět lezeckých cest
Členité stěny, komíny a spáry nabízejí různě obtížné výstupy. Databáze ČHS eviduje na Sviním kameni 25 cest. K lehčím patří Normální cesta s klasifikací II a Šikmý komín za III. Náročnější jsou například Buková cesta obtížnosti V–VI, Rekrutova cesta V, Údolní komín VIb nebo Sonáta pro Zuzanu VIIc. Jde o stupnici tradičně používanou pro lezení v Jizerských horách, která se může lišit od jiných klasifikačních systémů.
První známé výstupy se datují nejpozději do roku 1914, kdy F. Haupt vystoupil Normální cestou. V roce 1920 přibyl Šikmý komín a další prvovýstupy následovaly ve druhé polovině 20. století. Sviní kámen je součástí sektoru Srázy a Poledník, jednoho z významných a často navštěvovaných lezeckých území Jizerských hor.
Podoba dala skále několik jmen
V historických materiálech se Sviní kámen objevuje také jako Saustein, Schweinsgusche, Sviní rypák nebo Rypák. Jednotlivá pojmenování odkazují k jeho charakteristickému tvaru.
Lezení v rezervaci podléhá omezením
V Jizerskohorských bučinách je povolené lézt pouze na určených skalních objektech a v územích vyznačených v mapových podkladech ochrany přírody. Sviní kámen mezi povolené objekty patří, neznamená to však možnost lézt bez omezení. Skálu není dovoleno upravovat ani měnit; používat se smějí povolené fixní jistící prostředky a vklíněnce. Magnézium pravidla ČHS povolují až od stupně VIIIb jizerské stupnice.
Lezecké uzávěry mohou být vyhlašovány také kvůli hnízdění ptáků a jejich termíny se mění podle situace. Pro rok 2026 byla u Sviního kamene a dalších skal v oblasti uvedena uzávěra do 30. června; respektovat je třeba také případná upozornění přímo v terénu.