K Okoři se z obce dostanete krátkou cestou podél Zákolanského potoka. Hrad stojí na nízkém skalnatém ostrohu v údolí, nikoli na výrazném kopci, jak bývá u hradů obvyklé. Zřícenina je snadno dostupným cílem z Prahy a může být také zastávkou při procházce údolím nebo při delším výletu na kole či pěšky směrem k Budči a Zákolanům.
Opevnění kolem vodního příkopu
Hrad vznikl ve druhé polovině 13. století na malé skále obtékané vodou. Později se stal sídlem zámožných pražských měšťanů. Archeologický výzkum v 80. letech 20. století odkryl nejstarší hradby i vícebokou věžovitou stavbu s kaplí, která náležela k původnímu jádru.
Výrazné změny přineslo období pánů z Donína, kteří Okoř vlastnili v letech 1472 až 1518. Nechali vybudovat vnější opevnění se dvěma okrouhlými baštami. Hrad ze tří stran chránil rozsáhlý rybník, jehož obrannou roli si v dnešní krajině lze jen obtížně představit.
Co prohlídka zříceniny odhalí
Okoř tvoří zbytky horního hradu a rozlehlého předhradí, kterému se někdy říká dolní hrad. To obklopovalo původní jádro ze tří stran. V areálu zůstaly dvě bašty, části hradeb a také pozůstatky někdejšího pivovaru.
V centrální části stojí za pozornost torzo velké věže s kaplí. Dochovaly se také zbytky studniční věže, jižního a západního paláce, hradebních zdí a čtvrté brány. Místo tak netvoří jen jediná opuštěná zeď, ale členitý soubor staveb, z něhož lze vyčíst podobu někdejšího hradu. Terén je nerovný a historické zdivo po staletí vystavují povětrnostní vlivy.
Od Martiniců k jezuitské koleji
V 16. století prošel hrad za Martiniců renesančními úpravami. S Okoří je spojen také Jaroslav Bořita z Martinic, který patřil mezi aktéry druhé pražské defenestrace v roce 1618. Válečné události hrad poškodily a po třicetileté válce jeho význam postupně klesal.
Jaroslav Bořita odkázal Okoř roku 1649 jezuitské koleji. Jezuité se pokusili areál opravit a v barokní době obnovili také svatováclavskou kapli, vysvěcenou v roce 1675. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 začal hrad znovu chátrat. Z jeho zdiva se navíc odebíral materiál pro stavby v okolí.
Okoř je dnes nemovitou kulturní památkou a zároveň územím s archeologickými nálezy první kategorie. Její ruiny proto nejsou jen působivou kulisou, ale také chráněným místem s pozůstatky mnoha staletí historie.
Doprava, sezona a dění na hradě
Do Okoře lze vyrazit autem, na kole nebo veřejnou dopravou. Z Prahy sem jezdí autobusové linky a spojení je možné také z Kladna. Vlakem se dá dojet do Noutonic, odkud vede k hradu přibližně 2,5 kilometru dlouhá cesta pěšky. Možnosti parkování jsou v obci.
Areál je volně přístupný, komentované prohlídky se však konají v omezeném režimu. Pro rok 2026 je návštěvní sezona plánována především od jara do podzimu. Prohlídky mají probíhat o víkendech a v létě také ve vybrané všední dny; otevírací doba i vstupné se mohou měnit, zejména v souvislosti s kulturními akcemi.
V programu pro rok 2026 je například Svatováclavská slavnost v září a také podzimní hudební a divadelní akce. Hrad ožívá i místní pověstí o nešťastné Julianě a Vnislavovi: vypráví o vězněné dívce, útěku s mlynářovým synem a tragickém konci. Jde o folklorní příběh, nikoli o doloženou historickou událost.