Zámek v Bystřici nad Úhlavou stojí na skalním útvaru nad řekou, nedaleko Nýrska. Jeho dnešní podoba vznikala postupně: původní opevněné sídlo se proměnilo v renesanční zámek a v 19. století získalo novogotický vzhled. Starší stavební vrstvy jsou patrné dodnes, mimo jiné v interiérech s renesančními a barokními klenbami.
Od tvrze k renesančnímu zámku
Nejstarší dějiny Bystřice sahají do 14. století, prameny se však rozcházejí v tom, kdy se objevila první písemná zmínka. Někdy se uvádí rok 1339, za bezpečně doloženou zprávu o koupi tvrze se považuje rok 1444. Oldřich z Janovic tehdy získal polovinu panství za 388 kop pražských grošů a roku 1446 přikoupil i druhou část.
Původní tvrz měla lichoběžníkový půdorys a na západní straně ji patrně chránila hradba. Janovští z Janovic areál rozšířili o okrouhlou věž a další křídla kolem nádvoří. V listině z roku 1490 už Bystřice vystupuje jako hrad. Poloha nad řekou nabízela sídlu přirozenou ochranu i výrazné místo v krajině.
Po Janovských převzali panství bratři Přibík a Petr Kocové z Dobrše. Jejich rod je vlastnil až do roku 1720 a v polovině 16. století nechal tvrz přestavět na renesanční zámek. Bystřice tak získávala pohodlnější podobu šlechtického sídla, přesto si zachovala starší členění a části původních konstrukcí.
Odtud na cestu do Svaté země
Roku 1598 se z Bystřice vydali Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a Heřman Černín z Chudenic na cestu do Svaté země. Jejich putování patří k významným cestopisným a humanistickým příběhům českého prostředí. Zámek tak připomíná nejen proměny šlechtického sídla, ale i výpravu, jejíž účastníci později zasáhli do kulturních dějin země.
Novogotická proměna a další využití
Po Kocích z Dobrše se na panství vystřídalo několik vlastníků, mimo jiné Karel Richard ze Schmidlinu, Karel Jáchym Breda a od roku 1755 Karel Josef Palm-Gundelfingen. Roku 1839 přešla Bystřice do majetku Hohenzollernů ze Sigmaringenu. Ti v letech 1848 až 1852 podnikli rozsáhlou historizující přestavbu, která nejvýrazněji změnila severní průčelí. Věžová brána s půlkulatou střechou pochází z roku 1853.
Zámek získal novogotické až pseudogotické rysy, ale jeho architektura není slohově jednotná: objevují se také pseudorománské a místy pseud barokní prvky. Romantická úprava přitom nezakryla vše starší. V interiérech zůstaly renesanční a barokní valené klenby s lunetami.
Hohenzollernové vlastnili zámek do roku 1945. V poválečných desetiletích sloužil především sociálním účelům, jako ústav pro děti a mládež. Starší turistické materiály uvádějí také vojenský lazaret a policejní stanici. Od roku 2020 areál postupně obnovují: opravy se týkaly střechy, opěrných zdí i zámecké zahrady a vznikly zde také apartmány. Zámek slouží k ubytování a pořádání akcí.
Zahrada u Nýrska
Park a zahrada bývají veřejnosti přístupné v letní sezoně, zpravidla od začátku června do konce září. Režim se může měnit kvůli obnově areálu nebo soukromým akcím. Zámek najdete na adrese Bystřice nad Úhlavou 1; příjezd vede po silnici č. 192 od Nýrska nebo od Pocínovic. Parkovat lze podle provozovatele pod zámkem.