Od parkoviště u nýrské inline dráhy se dá dojít ke zřícenině Pajrek a zpět zhruba za dvě hodiny. Trasa měří přibližně tři až čtyři kilometry, vede lesem a místy stoupá. Kočárky se sem nehodí a po dešti, v zimě nebo po pádu stromů může být cesta hůře průchodná. Na místě je informační tabule a přístřešek k odpočinku.
Kdo chce delší výlet, může vyrazit z Nýrska přes Starou Lhotu, vodní nádrž Nýrsko a Horní Polánky. Okruh má přibližně deset kilometrů a vede po žlutém turistickém značení. Výlet lze spojit také s návštěvou Nýrska, Lesního divadla nebo vodní nádrže.
Hrad nad údolím Úhlavy
Pajrek leží severně od Nýrska, v katastru Staré Lhoty, na protáhlém skalním útvaru v prostoru hory Hraničář. Vznikl pravděpodobně v první polovině 14. století, zřejmě ještě před rokem 1342. První zmínky se pojí s pány z Janovic, kteří hrad s krátkými přestávkami vlastnili až do roku 1512. Roku 1356 je jako jeho držitel uváděn Něpr z Pajreku.
Poloha hradu umožňovala kontrolovat krajinu i starou zemskou stezku, která údolím Úhlavy vedla směrem k Bavorsku. V letech 1467 až 1468 se okolí dostalo do střetů mezi Čechy a Bavory. Bavorské oddíly tehdy vypálily několik vesnic včetně Nýrska, později ale byly nedaleko města poraženy. V červnu 1472 bavorská vojska Pajrek dobyla; není však doloženo, zda jej při tom také vypálila.
Mohutná věž místo rozlehlého paláce
Pajrek patří k donjonovským hradům, jejichž hlavní obrannou i obytnou stavbou byla mohutná věž. Ta měla základnu přibližně 16 krát 16 metrů a nejméně tři obytná podlaží. Areál doplňoval věžovitý palác, obvodové opevnění a příkopy.
Dnes jsou nejvýraznějšími pozůstatky zdiva části donjonu a paláce. Západní a část severní stěny věže se dochovaly ve větším rozsahu, východní především ve spodní části a z jižní zůstalo jen málo. Mohutné zdivo na skalním podloží přesto napovídá, jak výraznou stavbou hrad býval.
Jindřich Kostomlatský a jeho konec
Roku 1512 Pajrek koupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic a nechal jej opravit. V pramenech i pozdějších vyprávěních je spojován s loupeživými družinami, které působily na česko-bavorském pomezí a napadaly majetky šlechty i měst. Některá podání mu připisují také násilné výpady proti bavorským sídlům, například proti poutnímu městu Neukirchen beim Heiligen Blut. Jednotlivé epizody se však v různých verzích liší.
Jisté je, že v roce 1519 byl Kostomlatský označen za zemského škůdce. Královské vojsko jej zajalo a uvěznilo v Daliborce spolu s Janem Hernštejnským z Velhartic. O rok později Jindřicha na Pražském hradě popravili stětím. Pajrek poté připadl panovníkovi a později přešel k dalším šlechticům. Roku 1554 byl připojen k bystřickému panství; jako pustý se uvádí v letech 1556 a 1568.
Pajrek je také významnou archeologickou lokalitou, proto není namístě zasahovat do zdiva, odnášet kameny ani hledat nálezy vlastními výkopy. Název hradu má možná souvislost s německými podobami Bayereck či Bayer in der Eck, které se vykládají jako „Bavor v rohu“. Jde ale spíše o pravděpodobné vysvětlení či pověst než o potvrzený původ jména.