V Muzeu zlata na náměstí v Novém Kníně můžete vidět šperk, který připomíná dálkové cesty raného středověku. Náramek nalezený u města v roce 1965 se do sbírek příbramského muzea dostal o tři roky později. Je spletený ze čtyř pramenů, váží 37,5 gramu a má průměr osm centimetrů. Převládá v něm mosaz, doplněná menším podílem stříbra a dalšími příměsemi.
Stopy vedou ke Skandinávii
Podobné náramky se vyráběly hlavně ve Skandinávii a Dánsku v 10. až 11. století. Novoknínský kus je na území dnešního Česka považován za unikát. Jeho původ se spojuje s Pobaltím a možnými kontakty přemyslovských Čech se světem Vikingů. Kdo jej vytvořil a jak se dostal do středních Čech, ale jisté není.
Archeologové zvažují také možnost, že nález souvisí s knížecími dvorci, které mohly v 11. století stát na území dnešního Nového Knína nebo na Živohošti. Jde o hypotézu, která zasazuje náramek do doby, kdy se zdejší mocenské poměry teprve formovaly. Šperk mohl být svědectvím obchodních, politických či kulturních vazeb na vzdálené oblasti.
Muzeum v někdejší Mincovně
Expozice sídlí v domě na náměstí Jiřího z Poděbrad 47, známém jako Mincovna. Renesanční budova má gotické jádro, později prošla barokními úpravami a její dnešní empírové průčelí pochází z roku 1801. Od roku 1561 v domě působil perkmistrovský úřad, který dohlížel na hornickou činnost.
Nový Knín se v písemných pramenech objevuje už roku 1186. Tehdejší zmínka se váže ke Knínskému smíru, dohodě českého knížete Bedřicha s moravským markrabětem Konrádem Otou. Později město proslulo těžbou zlata. V 15. století se zdejší surovina zpracovávala přímo ve městě a poté putovala do mincoven v Praze a Kutné Hoře.
Od hornictví k rýžování zlata
Stálá expozice provází dějinami těžby a zpracování zlata na Novoknínsku od nejstarších dob do 20. století. Přibližuje také vývoj města, místní řemesla a průmysl. Jedna její část se věnuje mistrovství světa v rýžování zlata, které se konalo na řece Kocábě u Nového Knína. Právě tato událost se stala jedním z podnětů ke vzniku muzea v roce 1999.
Od roku 2000 je muzeum pobočkou Hornického muzea Příbram. Na jeho přípravě se podílely také Národní muzeum, Národní technické muzeum, Regionální muzeum v Jílovém u Prahy a Český klub zlatokopů. Expozice tak zasazuje místní příběhy do širších dějin hornictví i archeologie.
Po stezkách kolem starých dolů
Po návštěvě muzea můžete pokračovat do okolní krajiny po turistických a cyklistických naučných stezkách. Připomínají důlní jámy, rýžoviště i další pozůstatky těžby a vedou například směrem k Čelině, Chramišti, Kozím Horám, Libčicím a Mokrsko. Jedna z tras začíná přímo na náměstí u muzea.
K významným místům zdejšího hornictví patří revír Psí hory u Čeliny a doly Stará a Mladá Kamlová u Libčic. V krajině se tak dají poznat místa, kde se hledaly zlatonosné žíly a po staletí rýžoval drahý kov.
Muzeum bývá otevřené od dubna do října od úterý do neděle; mimo sezonu lze návštěvu domluvit předem. Vstupné, otevírací dobu i možnosti platby je možné zjistit u provozovatele. Muzeum zároveň funguje jako regionální informační středisko a nabízí materiály o oblasti Brdy–Vltava. Pro rodiny mohou být doplněním vzdělávacích programů také ukázky rýžování zlata, při nichž si děti mohou tuto techniku vyzkoušet a někdy si odnést drobný nález.