Od náměstí k místu někdejšího ghetta
Historická procházka Novým Bydžovem může začít zhruba sto metrů severovýchodně od náměstí. Právě v těchto místech se od počátku 16. století formovala židovská čtvrť, které se říkalo také ghetto. Vznikla v prostoru někdejšího minoritského kláštera, jenž zanikl během husitských válek.
Čtvrť se postupně rozrůstala. Roku 1638 ji tvořilo jedenáct domů, zatímco v první polovině 19. století zde stálo až 41 převážně patrových staveb. Nešlo tedy jen o několik domů rozptýlených mezi ostatní zástavbou, ale o část města s vlastním náboženským, společenským i každodenním životem.
Požáry změnily podobu celé čtvrti
Novobydžovské ghetto dvakrát výrazně poznamenal oheň. Po požáru 6. července 1718 byla čtvrť znovu vybudována. Většina obytných domů měla roubenou konstrukci, zatímco synagoga byla zděná. Právě díky tomu později jako jediná významná židovská stavba v lokalitě ničivému požáru odolala.
Druhý velký požár vypukl 15. července 1901. Zničil přibližně 22 domů a bez střechy nad hlavou tehdy zůstalo asi 60 rodin, židovských i křesťanských. Z někdejší zástavby se zachovalo jen minimum. Na části území, kde domy stávaly, vznikl park.
Dnešní park tak označuje místo, které dříve vypadalo úplně jinak. Při procházce je možné si zde představit hustě zastavěnou čtvrť, z níž dnes její podobu připomíná především několik jednotlivých památek.
Synagoga má za sebou několik stavebních proměn
Nejvýraznější dochovanou připomínkou místní židovské obce je synagoga. Její historie navazuje na vývoj židovské modlitebny od poloviny 16. století. Objekt byl v průběhu času několikrát upravován, zásahy se uvádějí v 17. i 19. století. Další proměna přišla v roce 1902, kdy budova získala secesní úpravu. Dnešní vzhled je proto výsledkem několika různých stavebních etap.
Památkově cenná stavba je přízemní a má čtvercový půdorys. Kryje ji sedlová střecha a její historizující fasády doplňuje uliční průčelí se třemi osami. Okna mají půlkruhová zakončení a vstup se nachází uprostřed. Synagoga je zároveň propojena se sousedním domem čp. 15, což připomíná její původní začlenění do okolní městské zástavby.
Po druhé světové válce se změnil účel budovy. V letech 1947 až 1948 byla upravena pro Českobratrskou církev evangelickou. Hlavní sál byl rozdělen na dvě podlaží a objekt dnes slouží jako evangelická modlitebna. Nejde tedy o běžně přístupné muzeum; možnost prohlídky je třeba zjistit u místního informačního centra nebo provozovatele.
Hřbitov ukazuje jinou stránku místní historie
Další zastávkou může být starý židovský hřbitov. Založen byl v roce 1520 a řadí se k nejstarším židovským hřbitovům v České republice. Rozkládá se na ploše větší než půl hektaru a najdeme zde více než 1 480 náhrobků. Nejstarší dochovaný pochází z roku 1577.
Zatímco synagoga připomíná náboženský a společenský život obce, hřbitov odkazuje na generace lidí, kteří v Novém Bydžově žili. Jeho náhrobky tak doplňují příběh čtvrti, jejíž domy z velké části zmizely.
Bývalá židovská radnice
V okolí stojí také bývalá židovská radnice z roku 1897. Postavit ji nechal Jonáš Bergmann, který byl starostou židovské obce v letech 1884 až 1902. Budova dokládá, že místní komunita měla vedle synagogy a hřbitova také vlastní správní a společenské zázemí.
Adresa synagogy a podoba procházky
Synagoga se nachází na adrese U Památníku 1156 v Novém Bydžově. Protože dnes slouží k bohoslužbám, je nutné si předem zjistit možnosti vstupu u informačního centra nebo provozovatele. U modlitebny se nachází velké parkoviště a místo leží poblíž autobusové zastávky Hvězda ve směru na Hradec Králové.
Jednotlivé body lze projít jako kratší historickou trasu od novobydžovského náměstí k synagoze, dále parkem v místě zaniklého ghetta a potom ke starému židovskému hřbitovu a bývalé židovské radnici.