Sklářské muzeum v Novém Boru zabírá dům na náměstí Míru 105, který nechal roku 1804 postavit obchodník Johann Christoph Socher. Prohlídka tak začíná v pozdně barokní stavbě s mansardovou střechou a pískovcovým portálem. Uvnitř se můžete vydat od historických skleněných výrobků až k současné tvorbě a poznat, jak se z místního řemesla stal obor s mezinárodním dosahem.
Sklo, které putovalo za hranice
Sklářská výroba má v podhůří Lužických hor kořeny už ve vrcholném středověku. Od 17. století se však zdejší oblast stále více soustředila na zušlechťování skla a jeho prodej. V 18. století se Nový Bor stal významným působištěm malířů, brusičů a rytců. Protože místní hutě nedokázaly pokrýt jejich potřeby, přivážely se polotovary také z dalších částí Čech a Moravy.
Hotové výrobky zamířily do Španělska, Portugalska, Nizozemska i Ameriky. O důležitosti zahraničního obchodu svědčí také otevření amerického konzulátu ve městě v roce 1892 a zřízení celního úřadu v roce 1905. Novoborská sklářská tradice tak nestála jen na výrobě v hutích, ale také na práci řemeslníků, obchodníků a výtvarníků.
Od radnice do domu na náměstí
Muzeum vzniklo v květnu 1893 z podnětu Odborového svazu sklářského dělnictva. Jeho první sbírky tvořily dary místních sklářů a obchodníků; později přibyly výrobky firem zaměřených na výrobu a export, předměty ze zaniklých podniků i práce ze sklářských soutěží. Instituce zpočátku sídlila v prostorách radnice, do dnešního domu se přesunula v roce 1952.
Stálá expozice byla modernizována a znovu otevřena v roce 2013. Ve dvou podlažích představuje vývoj českého skla od 18. století do současnosti, především podle způsobů jeho zpracování a zdobení. Vystavené předměty jsou ryté, hutní, broušené nebo malované.
Nejen hotové výrobky
Vedle skla si návštěvníci prohlédnou modely historické hutě, brusičské a rytecké dílny i vitríny věnované sklářským technologiím. Expozice tak ukazuje také nástroje a postupy, které stojí za výslednou podobou nádob, dekorací nebo šperků. Vystaveno je přibližně osm procent celého muzejního fondu.
Sbírka zahrnuje historické řemeslo, průmyslovou produkci, tvorbu místní sklářské školy i díla současných sklářských výtvarníků. Významnou postavou novodobých dějin regionu byl Bedřich Egermann, jehož ateliér v 19. století vyráběl sklo konkurující zahraniční produkci. Na rozvoj oboru navázala sklářská škola založená v Novém Boru roku 1870.
Muzeum sleduje také nové směry. V roce 1994 obnovilo tradici sklářských soutěží a nejlepší soutěžní práce zařazuje do sbírek. Vedle historických předmětů tak uchovává i doklady o současné sklářské tvorbě a vzdělávání.
Prohlídky a další možnosti
Muzeum nabízí individuální prohlídky s tištěným průvodcem, komentované návštěvy a programy s pracovními listy pro děti. Skupinové programy je potřeba objednat předem. V prodejně jsou k dostání repliky historického skla, autorské šperky, skleněná bižuterie, odborné publikace a suvenýry.
Otevřeno bývá denně kromě pondělí, obvykle od 9 do 17 hodin; sváteční a sezonní změny mohou mít vliv na provoz. Parkovat lze na náměstí před muzeem. Badatelé mohou po předchozí domluvě využít odbornou knihovnu.