Dřevěná lávka nad veřejnou komunikací propojuje dvě části zahrady zámku v Novém Městě nad Metují. Patří k jeho nejvýraznějším prvkům a připomíná práci architekta Dušana Jurkoviče, který historický areál upravil do promyšleného celku. Při výletě můžete spojit prohlídku interiérů s procházkou zahradou, návštěvou věže Máselnice nebo trasou od půdy po sklep.
Od pozdně gotického hradu k baroknímu sídlu
Zámek stojí na západním okraji historického jádra města, na skalním ostrohu, který ze tří stran obtéká řeka Metuje. Nové Město nad Metují vzniklo společně s hradem na začátku 16. století. Základní kámen města a sídla položil 10. srpna 1501 Jan Černčický z Kácova.
Původně pozdně gotický hrad se proměnil po požáru města v roce 1526. Panství tehdy získali Pernštejnové a přestavěli sídlo na renesanční zámek. V polovině 17. století následovaly barokní úpravy, které jsou spojovány s rodem Leslieů a architektem Carlem Luragem. V dnešní podobě tak zůstávají patrné různé stavební etapy, od hradního původu po barokní přestavbu.
Jurkovičovy úpravy pro moderní život
Roku 1908 koupil zámek textilní průmyslník Josef Bartoň. V letech 1909 až 1912 proběhla rozsáhlá renovace pod vedením Dušana Jurkoviče. Historická stavba při ní neztratila svou starší podobu, zároveň ale získala vybavení odpovídající životu moderní rodiny. Přibylo ústřední topení, vodovod, elektřina, telefon a dva výtahy.
Na Jurkovičovu práci později navázal Pavel Janák. V reprezentačních místnostech se vedle renesančních a barokních prvků objevuje secese, art deco, kubismus i funkcionalismus. Na výzdobě se podíleli také František Kysela, Maryla Teinitzerová a Helena Johnová.
Terasovitá zahrada a její zvláštnosti
Zahrada, často nazývaná Jurkovičova, je rozdělená do několika úrovní. V horní části leží užitková zahrada se zahradnickým domkem a skleníky, níže navazuje okrasná partie s kašnou a další terasa se sochami trpaslíků. Lávka spojuje jednotlivé části areálu nad veřejnou komunikací a pomáhá vnímat zahradu jako jeden celek.
V zahradě jsou k vidění kopie trpaslíků, jejichž originály vytvořené v dílně Matyáše Bernarda Brauna jsou uložené v depozitáři. K dalším výrazným místům patří zámecká kašna a věž Máselnice.
Výlet v historickém centru
Zámek tvoří součást městské památkové rezervace Nového Města nad Metují a od 1. července 2008 je národní kulturní památkou. Bartoňové z Dobenína jsou s ním spojeni dodnes. Někdejší šlechtické sídlo upravili jako reprezentativní a zároveň pohodlný domov, v němž se moderní technické vybavení přizpůsobilo historickému prostředí.
Areál najdete na adrese Husovo náměstí 1201. Otevírací doba se mění podle období: v hlavní sezoně bývají interiéry přístupné častěji, mimo sezonu zpravidla po předchozí objednávce. Zámecká zahrada bývá přístupná zdarma, věž Máselnice má samostatné vstupné.
Zaparkovat lze na náměstí nebo na placeném parkovišti za zahradou. Od vlakového nádraží je zámek vzdálený přibližně dva kilometry, od autobusového nádraží zhruba kilometr. Areál není plně bezbariérový.