Kostel svaté Kunhuty stojí přímo v centru Nového Města na Moravě a jeho zdobené průčelí nelze na Vratislavově náměstí přehlédnout. Sgrafita pokrývají téměř celý vnější plášť stavby. Vytvořil je místní rodák, akademický malíř Karel Němec, v letech 1928–1929; jejich plocha činí přibližně 520 metrů čtverečních.
Co hledat na sgrafitové fasádě
Obrazy na kostele tvoří ucelený program, nejen ozdobu. Vedle scén ze Starého a Nového zákona se na omítce objevují světci a křesťanská znamení. Mezi výrazné postavy patří svatí Petr a Pavel, Kristus při Poslední večeři nebo archanděl Michael, který přemáhá Satana.
Další výjevy odkazují k bohoslužbě a patří k nim také nosič kadidla. Nechybí ani svatý Kryštof, tradiční patron poutníků, řidičů a cestujících. Při obcházení kostela se postupně odkrývají biblické scény, postavy světců i menší symbolické detaily.
Němcova práce pokračuje také uvnitř kostela. Na vítězném oblouku je jeho malba České nebe z roku 1930. Věnování z jubilejního svatováclavského roku 1929 vyjadřuje, že výzdobu vytvořil k oslavě Boha, jako povzbuzení pro své rodáky a také pro vlastní potěšení.
Středověký základ, barokní proměny
Kostel patří k nejstarším novoměstským památkám. Nejstarší nepřímá písemná zmínka o něm pochází přibližně z roku 1362. Stavba má gotické jádro, její dnešní podobu ale výrazně poznamenaly barokní úpravy. K jejím charakteristickým prvkům náleží polygonální závěr a hranolová věž v průčelí.
Po požáru města v roce 1723 následovaly další stavební úpravy. Roku 1739 přibyla na jižní straně sakristie s vrchnostenskou oratoří. Dosavadní severní sakristie se tehdy změnila v kapli Bolestné Panny Marie, které se říká Černá kaple.
Jméno kaple souvisí s jejími nástěnnými malbami. Zachycují mimo jiné Prvotní hřích, vyhnání z ráje, peklo, očistec a nebe a připomínají také pomíjivost pozemského života. V interiéru stojí za pozornost kazatelna z roku 1739, boční oltáře z roku 1750 i novogotický hlavní oltář z roku 1904. Největší zvon, pojmenovaný Kunhuta, váží 2 200 kilogramů.
Dílo místního malíře
Karel Němec se narodil v Novém Městě a jeho tvorba se uplatnila také na dalších městských domech i v okolním regionu. Sgrafita na kostele tak zapadají do širší místní výtvarné tradice. Vznikla na pevné omítce, kterou na fasádu a věž nechal nanést stavitel Šmída.
Na kostele se potkává několik období jeho dějin: gotické počátky, barokní obnova po požáru i výtvarná tvorba první republiky. Stavba je kulturní památkou a součástí městské památkové zóny. Městský plán regenerace pro roky 2026–2030 počítá s postupným restaurováním sgrafit a s pracemi na zábradlí, cifernících, střešní krytině i vnitřních omítkách. Jde o plánované etapy obnovy, nikoli o potvrzení, že už byly všechny provedeny.
Návštěva kostela
Většinu sgrafit lze prohlížet z veřejného prostoru, takže fasáda je přístupná při procházce historickým centrem. U kostela stojí také socha svatého Jana Nepomuckého a kříž. Interiér je přístupný v návaznosti na bohoslužby; individuální prohlídku lze předem domluvit s římskokatolickou farností.