Dominova skalka u Nové Vsi nabízí zastavení u skalních teras, sutí a vzácné květeny. V chráněném území ve Slavkovském lese roste například kriticky ohrožený rožec kuřičkolistý, který se dokáže uplatnit na půdě, jež mnoha běžným rostlinám nevyhovuje.
Skalní výchozy nad okolní krajinou
Přírodní památka leží v Karlovarském kraji, přibližně 720 až 747 metrů nad mořem. Rozkládá se na ploše zhruba 6,3 hektaru a chráněným územím je od roku 1989. Skalní výchozy jsou součástí Vlčího hřbetu, největšího hadcového tělesa v mariánsko-lázeňském metabazitovém komplexu.
Podloží tvoří hadec neboli serpentinit. Tato hornina pomalu zvětrává, takže na místě vytváří výrazné skály; u největšího výchozu se nacházejí také balvany a menší sutě. Půda vzniklá jejím rozkladem obsahuje hodně hořčíku a má neobvyklé chemické složení. Pro řadu rostlin je proto obtížným prostředím, zatímco některým specializovaným druhům poskytuje vhodné podmínky.
Rostliny skal, sutí i vřesovišť
Rožec kuřičkolistý se drží skalních teras a štěrbin. Patří mezi české endemity a je známý také z oblasti Mnichovských hadců, jeho výskyt tedy není omezený jen na Dominovu skalku. Na hadcovém podkladu zde rostou rovněž sleziník nepravý a svízel sudetský.
Jinou podobu má vegetace na místech s odlišnými podmínkami. Ve zbytcích vřesovišť se objevuje vřesovec pleťový a prha arnika. Skály, sutě, vřesovištní části i otevřené plochy se tu střídají na poměrně malém území. Vzácné rostliny přitom rostou jen na konkrétních stanovištích a při běžné procházce nemusejí být snadno k nalezení.
Živočichové a jméno botanika
V lokalitě žije ještěrka živorodá a slepýš křehký. V lesních lemech byl zaznamenán také jednotlivý výskyt batolce duhového, výrazného motýla.
Název památky odkazuje na botanika Karla Domina, který se zdejšími rostlinami zabýval ve 20. letech minulého století. Jeho výzkum připomíná dlouhodobý zájem o květenu, která se přizpůsobila neobvyklému podloží.
Péče o otevřenou krajinu
Aby vzácné druhy nepřišly o světlo, je potřeba udržovat skalní a luční plochy otevřené. Nelesní části se proto spásají nebo kosí. Ochrana zahrnuje také postupné prosvětlování skalních výchozů a omezování smrku a modřínu.
Dominova skalka leží na přibližně dvanáctikilometrové naučné stezce Mnichovské hadce. Ta propojuje několik hadcových lokalit Slavkovského lesa, mimo jiné Pluhův bor, Dominovu skalku a Křížky. V chráněném území je třeba zůstávat na cestách a nerušit rostliny ani živočichy.