Kostnice v Nížkově se nachází před západním průčelím kostela svatého Mikuláše. Na první pohled nenápadná stavba ukrývá lebky a další lidské kosti, jejichž počet se odhaduje na osm tisíc. Tajemství ale nespočívá jen v jejich množství. Dodnes není jisté, odkud všechny ostatky pocházejí.
Uvnitř čekají čtyři kostěné hranice
Stavba vznikla v letech 1708 až 1709 z podnětu Antonína Haberlandta, tehdejšího polenského děkana. Jde o jednoduchou čtvercovou budovu se stanovou střechou. Na jejím vrcholu stojí kříž, který doplňuje lebka a přesýpací hodiny – symboly připomínající krátkost lidského života.
Interiér tvoří čtyři mohutné hranice z kostí. Každá z nich je přibližně dva metry široká, dva metry hluboká a dva a půl metru vysoká. Ostatky nejsou uložené bez řádu. Lebky a kosti doplňují sokly, římsy, pilastry a girlandy, tedy prvky typické pro barokní výzdobu. Výsledkem je prostor, v němž se připomínka smrti prolíná s promyšlenou výtvarnou kompozicí.
Právě toto řešení dává nížkovské kostnici její jedinečný charakter. Památkový katalog ji popisuje jako v rámci Moravy ojedinělý typ stavby, kde jsou kosterní pozůstatky sestavené do dvojice pylonů. Dnes se přitom památka nachází v Kraji Vysočina, v okrese Žďár nad Sázavou.
Válečný lazaret není jediným vysvětlením
Nejrozšířenější vyprávění spojuje část ostatků s vojenským lazaretem, který měl v okolí fungovat za válek o habsburské dědictví v letech 1740 až 1742. Podle této tradice zde skončili císařští vojáci, Sasové, Francouzi, Bavoři, Prusové i lidé z místního okolí.
Výzkumy ale ukázaly, že tento příběh nejspíš nevysvětluje původ všech kostí. Mezi ostatky byly nalezeny také pozůstatky pocházející ze 13. až 14. století, tedy z doby výrazně starší než zmíněné válečné události. Jednou z dalších možností je, že část kostí byla přenesena ze zrušeného hřbitova v nedaleké Polné. Kdo přesně v nížkovské kostnici odpočívá, proto zůstává nezodpovězenou otázkou.
Slepý mladík a lebka pro štěstí
O dnešní podobě kostěných hranic vypráví místní pověst. Podle ní měl kosti uspořádat slepý mladík. Historické potvrzení tohoto příběhu neexistuje, přesto se dobře hodí k místu, kde se barokní symbolika setkává s lidskými ostatky.
Jedna z lebek má podle tradice přinášet štěstí. Návštěvníci se jí dotýkají a doufají, že jim pomůže. Jde o folklorní zvyk, nikoli o doloženou historickou skutečnost, podobné tradice však ukazují, jak se kolem starých památek postupně vrství vlastní příběhy.
Jak se do kostnice podívat
Kostnice stojí přímo u farního kostela svatého Mikuláše v Nížkově. Pokud jsou dveře zavřené, část interiéru lze zahlédnout přes mříž ve vstupu. Stálá průvodcovská služba zde není, návštěvu je proto možné předem domluvit s obecním úřadem nebo místní římskokatolickou farností.
V minulosti bývala kostnice během hlavní sezony přístupná hlavně o víkendech a svátcích, režim se však může měnit. Vstupné se podle dostupných informací neplatí; farnosti lze případně přispět dobrovolným darem.