Od osady Popelná v obci Nicov dojdete k Obřímu hradu přibližně za 1,5 kilometru. Na výběžku hřebene nad údolím Losenice vás čekají skalní útvary, pozůstatky rozsáhlého opevnění a lesní krajina. Pravěké hradiště zaujme i tím, že přes jeho mohutné valy se dosud nepodařilo objasnit, jaký účel místo mělo.
Opevnění vysoko v šumavských lesích
Hradiště leží v katastru Studence u Stach, na hřebeni Valy, zhruba v nadmořské výšce 1 000 metrů. Bývá označováno za nejvýše položené pravěké hradiště v Čechách, někdy také za nejvýše položené hradiště doby železné v České republice. Údaje o výšce se ale vztahují k různým místům na vrchu a v areálu, proto je přesnější mluvit o jeho mimořádné horské poloze.
Areál měří přibližně 370 metrů na délku a kolem 80 metrů na šířku. Tvoří ho akropole v nejvyšší části a předhradí. Na jižní a západní straně akropole se dochovaly dva pásy valů, místy široké asi sedm až dvanáct metrů a vysoké až kolem dvou metrů. Opevnění doplňují přirozené skalní útvary, mezi nimi skalní brána a výrazný skalní stůl.
Velká hradba, málo stop po obyvatelích
Kamenná hradba byla postavena nasucho. Její líce tvořily masivní kamenné zdi, prostor mezi nimi vyplňovala kamenná masa. Archeologové však na místě nenalezli jasné pozůstatky pravěkých staveb ani obvyklé množství keramiky, kuchyňského odpadu a dalších dokladů každodenního života.
Při opakovaných výzkumech vzniklo více než sto sond, otázku funkce hradiště ale neuzavřely. Odborníci je spojují s pozdní dobou halštatskou a dobou laténskou, tedy se starší i mladší dobou železnou. Významnější výzkum proběhl v roce 1988 a další následovaly v letech 2002 a 2003.
Útočiště, sídlo, nebo místo setkávání?
Mezi možná vysvětlení patří sídlo, ochranný či strážní bod nebo místo související s obchodními cestami a těžbou zlata v okolí. Žádná z těchto teorií není potvrzená. Vzhledem k odlehlé poloze a chybějícím známkám trvalého osídlení se uvažuje také o kultovní nebo shromažďovací funkci.
Jedna z hypotéz se zaměřuje na prostor mezi vnitřním a vnějším valem akropole. Ten mohl symbolicky propojovat skalní bránu se skalním stolem, nejde však o prokázané rituální uspořádání. K dálkovým kontaktům regionu mohou odkazovat mince datované od 3. do 1. století před naším letopočtem. Mezi nálezy je také republikánský římský denár z doby kolem roku 130 před naším letopočtem, na němž je loď a nápis ROMA. Mince ale samy nevysvětlují, k čemu hradiště sloužilo.
Na Obří hrad z Popelné i z Nicova
K lokalitě vede naučná stezka Keltové na Šumavě. Trasa z Popelné měří přibližně 1,5 kilometru jedním směrem, cesta tam a zpět tedy zhruba tři kilometry. Z Nicova lze jít přes rozcestí Pod Milovským vrchem a Popelnou; tato varianta měří přibližně 4,5 kilometru.
Naučná stezka přibližuje keltské osídlení Šumavy, historii hradiště i archeologické výzkumy. Z cesty a areálu se otevírají výhledy do údolí Losenice, na kamenná moře a směrem ke Kašpersku. Na místě nejsou dochované stavby ani hradní nádvoří: návštěvníci uvidí především terénní valy, skály a lesní okolí.
Obří hrad se nachází v chráněném území Národního parku Šumava. Je třeba držet se značených cest a respektovat případná omezení. V lesním prostředí hrozí také pád stromů a větví.
Pověst o devíti obrech
S názvem hradiště se pojí pověst o devíti obrech, kteří zde údajně žili. Jde o lidový příběh, nikoli o historický doklad. Spolu s hradišti Sedlo u Albrechtic a Věnec u Lčovic připomíná Obří hrad místa, jejichž pravěká minulost stále není úplně objasněná.