Výhled na meandrující Berounku se otevírá z horní části prudkého, k jihu obráceného svahu u Nezabudic. Přírodní rezervací Nezabudické skály prochází červeně značená turistická trasa a její cesta k vyhlídce nabízí pohled nejen do říčního údolí, ale i na lesy, skály, křoviny a nivy Křivoklátska.
Trasa vede územím s pestrým terénem
Rezervace se rozkládá na přibližně 23,7 hektaru nad levým břehem Berounky. Na strmém svahu se střídají osluněné skalní stepi, sutě, lesostepní plochy, křoviny i háje. Zatímco u řeky je prostředí vlhčí, výše na svahu se kameny a sušší porosty silně prohřívají.
Rozmanitost místa se odráží také v rostlinstvu. V podkladech k lokalitě se uvádí například bělozářka liliovitá; v křovinách a na okrajích lesa rostou mimo jiné hloh, brslen a slivoň trnitá.
Pro delší výlet lze zvolit zhruba deset kilometrů dlouhý okruh, který začíná na parkovišti v Roztokách u vodního slalomového kanálu. Převážně vede po zpevněných cestách, v některých úsecích se však mění v úzkou pěšinu na strmém svahu, zejména v okolí rezervace U Eremita. Za mokra nebo při zhoršené viditelnosti je namístě opatrnost a hodí se pevná obuv.
Útočiště několika druhů plazů
Nezabudické skály mají mimořádný význam pro plazy. V rezervaci a jejím okolí se uvádí ještěrka zelená, ještěrka obecná, užovka hladká, užovka podplamatá, užovka obojková, slepýš křehký a zmije obecná. Křivoklátsko je podle ochranářských podkladů významné výskytem sedmi druhů plazů z jedenácti, které novější materiály uvádějí pro celou Českou republiku. Konkrétní výskyt i početnost se mohou v čase měnit.
Jednotlivé druhy využívají různé části území. Užovku podplamatou a užovku obojkovou lze pravidelně potkat podél Berounky, zatímco užovka hladká se může za vhodných podmínek objevit na skalách a sutích u silnice. Pozorování závisí na roční době, počasí i klidu v lokalitě; největší šance bývá za teplého počasí na osluněných místech. Plazy je potřeba nechat bez vyrušování a nepokoušet se je chytat.
Údolí vyhloubila řeka, okolní skály mají své hranice
Skalnatý reliéf souvisí s dlouhým vývojem údolí Berounky, která se postupně zařezávala do podloží. Místní horniny náležejí ke kralupsko-zbraslavské skupině barrandienského proterozoika. Převládají tmavé lavicovité droby s křemennými žilkami, prachovce a břidlice.
Ne všechny skalní výchozy v okolí jsou součástí rezervace. Významné útvary u Nezabudického mlýna leží mimo její hranice, stále však spadají do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Samotné území rezervace zasahuje do katastrů Nezabudic a Velké Bukové a leží v I. zóně CHKO i v ptačí oblasti Křivoklátsko. Pohyb je proto vhodné držet na veřejných a značených cestách.
Ochrana otevřených svahů
Přírodní rezervace byla poprvé vyhlášena 1. prosince 1988. V roce 2024 byl zveřejněn návrh plánu péče o území. Ochrana se zaměřuje na zachování pestré mozaiky stanovišť: pokud by otevřené skalní plochy postupně zarostly, vzácné druhy by přišly o vhodné prostředí.