Do zpřístupněného podzemí v Nevřeni se návštěvníci vydávají za historií těžby kaolinu, ale také za pozůstatky každodenní práce horníků. Bývalý důl je součástí návštěvnického konceptu Nevřeňské POD ZEMÍ a jeho chodby ukazují, jak se surovina dobývala, dopravovala i zpracovávala v průběhu 19. století.
Prohlídka vede do bývalého kaolinového dolu
Samostatný termín komentované prohlídky připadá na sobotu 31. října 2026. Začíná ve 13:00 přímo u vstupu do dolu, nikoli u Centra Caolinum. Od návštěvnického centra v Nevřeni se ke vstupu jde po značené naučné stezce přibližně 20 až 30 minut. Výklad v podzemí trvá necelou hodinu.
Podzemní systém měří podle obecních podkladů zhruba 1 300 metrů, veřejnosti je přístupná přibližně sedmisetmetrová část. Chodby se místy rozšiřují do sálů vysokých až 12 metrů a širokých až 8 metrů. Konkrétní rozměry se v jednotlivých úsecích liší.
Od ruční práce k lokomobile
Těžba v Nevřeni začala v roce 1870, kdy ji zahájil podnikatel Schüss. Provoz později vystřídal několik majitelů a v roce 1884 jej převzal Leo Wedeles, který si následně změnil jméno na Wedel. Důl fungoval do roku 1897. Jeho vybavení pak bylo rozebráno a převezeno do nedalekých Ledců, kde měl nový majitel výhodnější podmínky.
Nejstarší práce probíhaly ručně. Později horníkům pomáhala koňská síla a po roce 1884 také mechanizace. V dole vznikla široká transportní štola s dvojkolejnou úzkokolejkou. Hunty s vytěženým materiálem po kolejích poháněla parní lokomobila. Denně se odtud podle historických údajů odvážely přibližně dva až tři vagony kaolinu, který putoval přes Kozolupy a Třemošnou k železnici.
Kaolin se ukrýval v arkóze
Ložisko v Nevřeni netvořil čistý kaolin. Surovina byla obsažená v arkóze, hornině podobné pískovci, takže vytěžený materiál bylo nutné nejprve drtit a rozplavovat. Získaný kaolin se následně využíval například při výrobě hrubé keramiky, dlaždic a obkládaček.
O historii dolu nevypovídají jen dochované prostory, ale také drobné stopy na jejich stěnách. Jsou na nich vidět záseky po ručním kopání a na stropech pravděpodobné stopy po očazení karbidovými lampami. V jedné z chodeb se dochoval hornický znak se zkříženým mlátkem a želízkem a nápisem D. J. 1891.
Podzemí známé také z pohádky
Přístupový portál vznikl také v souvislosti s natáčením pohádky Čertí brko. Právě v nevřeňském podzemí se natáčely její pekelné scény. Filmová stopa je ale jen jednou částí příběhu místa: důl je kulturní památkou a významnou industriální památkou Plzeňského kraje. Veřejnosti se otevřel v červnu 2019.
Co vědět před vstupem
Teplota se v dole po celý rok pohybuje kolem 10 °C. Návštěvníci proto potřebují teplejší oblečení a pevnou obuv, které nevadí případné ušpinění. Ochrannou přilbu dostanou u vstupu. Podzemí není bezbariérové a vstup do něj není povolen dětem mladším čtyř let. Zvířata sem nesmějí, s výjimkou asistenčních psů.
Vstupenky se prodávají prostřednictvím návštěvnického zázemí v Centru Caolinum Nevřeň na adrese Nevřeň 136, nikoli přímo u dolu. O konkrétních termínech a dostupnosti informuje provozovatel, protože program i podmínky návštěvy se mohou měnit. Během prohlídky je nutné řídit se pokyny průvodce a návštěvním řádem. Fotografování se stativem ani pořizování audio či videozáznamů není dovoleno.