Nejlépe se za Krčínkou vydat jako za souborem stop v krajině, ne jako za jedinou dochovanou památkou. Renesanční vodní dílo se zachovalo jen po částech a jeho jednotlivé úseky jsou rozptýlené v prostoru někdejší Netolické obory. Přesto může být hledání zajímavým výletem, zvlášť pokud ho spojíte s návštěvou zámku Kratochvíle nebo s cyklovýpravou okolím Netolic.
Krčínka vznikla na sklonku 16. století z podnětu Jakuba Krčína z Jelčan. Přibližně osm kilometrů dlouhá stoka byla součástí rozsáhlé soustavy rybníků, vodních kanálů a dalších staveb, které měnily krajinu kolem Netolic a Kratochvíle. Někdy se o ní mluví jako o technické památce, její přesný právní status v Ústředním seznamu kulturních památek však není v dostupných podkladech ověřený. Její historický význam tím ale nemizí.
Voda pro oboru, rybníky i zámeckou zábavu
Celý projekt začínal u potoka Melhutky. Podle odborného výzkumu nechal Krčín vybudovat jez v místě, kde potok opouští skalnatý kaňon mezi Malým a Velkým Hrádečkem. Část vody se odtud odváděla do vodního systému Netolické obory.
Stoky se v oboře budovaly roku 1581, tedy v době vzniku areálu Kratochvíle. Voda nesloužila jen k běžnému hospodaření. V zámecké zahradě poháněla pohyblivé atrakce, různé stroje a obrazy. Renesanční obora tak představovala nejen lovecký prostor, ale také promyšleně vytvořený svět zahrad, vodních děl a zábavy.
Krčínův plán zasáhl do života okolí
Odvedení části vody z Melhutky se setkalo s odporem Netolických. Potok totiž předtím zásoboval například Hrbovský rybník, Podroužek a Mnich, stejně jako několik mlýnů. Pro město proto nešlo pouze o zvelebení vrchnostenské obory, ale o zásah do zavedeného systému, na němž záviselo místní hospodaření.
Proměna krajiny měla také přímý dopad na osídlení. Kvůli budování obory zaniklo pět menších poddanských vesnic: Šitice, Ročovice, Horní a Dolní Třebánek a Krtel. Odborná studie uvádí, že bylo přestěhováno 44 dvorů či usedlostí. Náhradní pozemky vznikly za hranicemi obory, takže vodohospodářské dílo dodnes připomíná také rozsáhlou změnu života v celém okolí.
Nejviditelnější stopa leží u Nadýmače
Souvislý kanál dnes podél celé trasy nenajdete. Pozůstatky vedení stoky se objevují v terénu jen místy a při jejich hledání mohou pomoci historické mapy, letecké snímky nebo lidarové mapování. Praktickou variantou je cyklovýlet Netolickou oborou, během něhož lze spojit několik dochovaných úseků s dalšími místy historické krajiny.
Za nejlépe uchopitelný cíl lze zvolit okolí rybníka Nadýmač. Právě tady se zachoval původní cihlový můstek, který názorně ukazuje, jak mohlo propojení vodních staveb fungovat. Další fragmenty se nacházejí na trase oborou a jejich podoba vyžaduje pozornější čtení krajiny.
Čert, pluh a skutečná podoba Krčínky
Křivolaký průběh stoky vysvětluje místní pověst o čertovi, který ji během jediné noci vyoral a za pluhem táhl samotného Krčína. Jde o lidové vyprávění, nikoli o historický doklad. Skutečnost je přesto pozoruhodná: za vznikem Krčínky stál rozsáhlý plán propojující potok, rybníky, oboru a zámecký areál.
Výlet po jejích stopách tak může pokračovat ke státnímu zámku Kratochvíle i dalšími částmi okolí Netolic. V krajině se dochovaly také renesanční statky, rybníky, archeologická místa a pozůstatky zaniklých vesnic. Krčínka tu není jedinou atrakcí, ale jednou z vrstev krajiny, v níž se potkaly technické stavitelství, vrchnostenská moc, zábava i každodenní život.