Na severní straně hřbitova u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích najdete místo posledního odpočinku Františka Palackého. Hrobka připomíná také jeho manželku Terezii a dceru Marii Riegrovou. Její podoba a výzdoba vyprávějí o rodině, která byla s obcí úzce spojená, i o výtvarném řemesle 19. století.
Kaple ve hřbitovní zdi
Hrobku nechali zřídit v roce 1860 po smrti Terezie Palacké, rozené Měchurové. Byla dědičkou nedalekého Lobkovického zámku. Architekti stavbu pojali jako výklenkovou kapli zasazenou přímo do hřbitovní zdi. Její průčelí kryje sedlová stříška s měděným plechem, takže celek připomíná spíše malou sakrální stavbu než běžný hrob.
Lobkovice byly důležitou součástí Palackého života ještě před jeho smrtí. Na zdejším zámku pobýval v letech 1852 až 1860 a napsal tu podstatnou část svého hlavního díla Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě. Zemřel 26. května 1876. Po pohřbu v Praze převezli jeho tělo do Lobkovic, kde bylo 31. května slavnostně uloženo do rodinné hrobky.
Ústředním motivem je Kristus
Ve výklenku průčelí stojí socha Spasitele. Kristus drží v levé ruce vysoký kříž a pravicí žehná. Starší turistické a katalogové materiály uvádějí jako autora vídeňského sochaře J. Maixnera. Národní památkový ústav připisuje dílo Jaroslavu Maixnerovi jako možnému autorovi, přesnější je proto uvádět tuto atribuci s výhradou.
Hrobka není pouze připomínkou významného historika. Jejím hlavním výtvarným motivem je křesťanská představa spásy, odpovídající náboženskému zázemí Palackého rodiny. Rodinnou a národní paměť tak doplňuje duchovní rovina.
Průčelí zdobí barevné teracové ornamenty a tabulky se životními údaji pohřbených. Pod tympanonem je věnovací nápis rodiny, který Palackého označuje jako Otce. Ve štítu je znak tří rukou držících společně kruh. Patří spolku Svatobor, jehož spoluzakladatelem Palacký byl.
Portréty s nejasnou identifikací
Na čelní stěně jsou dva kruhové bronzové medailony s profilovými portréty. Jeden zachycuje Františka Palackého, u druhého se podklady rozcházejí: někde je označen jako portrét jeho manželky Terezie, restaurátorská dokumentace Národního památkového ústavu jej spojuje s dcerou Marií. Bezpečné je tedy mluvit o ženském portrétním medailonu.
Medailony jsou připisovány sochaři Tomáši Seidanovi. Při úpravách hrobky v roce 1876 se podílel sochař Antonín Wilott, mimo jiné na ornamentální výzdobě a doplnění portrétních prvků. Na zadní straně je bronzová tabulka, která hrobku označuje jako místo spojené s Otcem národa.
Péče o historickou památku
Hrobka je od roku 2004 kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. V roce 2020 prošla konzervací. Odborníci ošetřili Palackého portrétní medailon, medailon spojovaný s jeho dcerou Marií i nápisovou desku na zadní stěně. Zásah zahrnoval také opravu trhlin v omítce a teracové výzdobě.
V roce 2021 přibyl poblíž hrobky menší pomníček věnovaný Terezii Palacké. Vzešel z iniciativy občanského spolku Lobkovice a připomíná, že místní rodinná památka se nevztahuje jen k Františku Palackému.
Kde hrobku v Lobkovicích hledat
Hrobka stojí na starém hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie, nedaleko Lobkovického zámku. Její prohlídku lze spojit s kostelem, hřbitovem a dalšími místními připomínkami Palackého působení. Hřbitovní areál nemusí být mimo dobu bohoslužeb volně přístupný; režim vstupu lze zjistit u farnosti nebo města.
Pro orientaci slouží adresa Palackého 152/83 v Neratovicích-Lobkovicích. Hrobka je drobnou stavbou, ale spojuje českou historiografii, rodinnou paměť, víru a umění 19. století.