U Zadek nedaleko Neplachovic se krajina Heraltického potoka mění v plochou, pravidelně zaplavovanou nivu. Koryto se tu vine mezi tůněmi a zbytky mrtvých ramen, které doplňují podmáčené louky, rákosiny a vrbiny. Právě rozdílné typy prostředí na malém prostoru dávají přírodní památce její význam.
Kde mokřady utváří voda
Chráněné území vzniklo v roce 1991 a má rozlohu 13,7101 hektaru. Zasahuje do katastrálních území Jamnice, Neplachovic a Štemplovce a administrativně leží na území obcí Holasovice, Neplachovice a Stěbořice. Pro orientaci se lokalita nejčastěji spojuje s Neplachovicemi a místní částí Zadky.
Voda tu pravidelně vystupuje z koryta a pomáhá udržovat mokřadní charakter nivy. V okolí Heraltického potoka a na místech bývalých rybníků se vytvořily louky a rákosiny, místy porostlé chrasticí rákosovitou. Zbytky lužních porostů doplňují vrbiny s vrbou bílou, křehkou a popelavou.
Rostliny, které se mění s roční dobou
Vlhké louky hostí ostřici ostrou, tužebník jilmový, zblochan vodní, chmel otáčivý i ptačinec bahenní. Na začátku jara se objevují také orsej jarní, křivatec žlutý a dymnivka dutá. Podoba nivy se během roku proměňuje podle vody, počasí a růstu vegetace, nejde tedy o upravený park s pevně danými průhledy a zákoutími.
Tůně pro obojživelníky, rákosiny pro ptáky
Menší vodní plochy jsou důležité pro rozmnožování čolka velkého, čolka obecného a rosničky zelené. Na loukách a v mokřadním okolí se vyskytuje také ještěrka živorodá a užovka obojková. Jarní období, kdy obojživelníci vyhledávají vodu, patří k času, kdy je v tůních nejvíce živo. Konkrétní druhy ale nemusí být snadné zahlédnout: zvířata se ukrývají ve vegetaci nebo pod hladinou a vyrušení jim škodí.
Rákosiny poskytují ptákům potravu, úkryt i prostor k hnízdění. V lokalitě byly uváděny čtyři druhy rákosníků, cvrčilka říční, cvrčilka zelená a strnad rákosní. Zaznamenán byl rovněž hýl rudý. V nivě a okolních porostech se objevují také moták pochop, ostříž lesní, chřástal polní a chřástal kropenatý. Hnízdní výskyty i počty párů se mohou měnit; často je snazší zaslechnout hlasy z rákosin než spatřit jejich původce.
Přístup k území
Jako výchozí orientační bod se uvádí silnice I/11 u Zadek, mezi Opavou a Horním Benešovem. Heraltický potok nemá jednotnou značenou stezku ani návštěvnické zázemí. Podmáčená půda, husté rákosiny a popadané kmeny mohou pohyb ztížit, proto je možné vnímat mokřad především z jeho okraje a okolních cest. Při návštěvě je třeba respektovat soukromé pozemky a ochranný režim, nevstupovat bezohledně do mokřadů a nerušit ptáky v době hnízdění.