Východní část Nemile, zhruba dva kilometry od Zábřeha, je místem, kde se za prostou fasádou skrývá nečekaně bohatá renesanční výzdoba. Tvrz na adrese Nemile 54 dnes působí jako přízemní obdélná stavba se sedlovou střechou a dvojicí trojúhelných štítů. Její nejcennější část se ale nachází uvnitř: štukové klenby zdobí rozety, ornamenty, zvířecí motivy i drobné postavy.
Stavba s proměnlivou minulostí
Nemile se v písemných pramenech objevuje už roku 1374. V té době zde stával poplužní dvůr a tvrz vznikla později v jeho sousedství. Přesné okolnosti její výstavby nejsou zcela jasné. Na počátku 17. století však objekt získal renesanční podobu.
S přestavbou je spojován Kryštof starší Hubryk, známý také pod podobami jména Huberck či Huberk z Belnsdorfu. Nemili nabyl roku 1617. Podobu tehdejší stavby zachycuje Aretinova mapa Zábřehu a okolí z roku 1623: šlo o rozsáhlejší patrový objekt s přístavky, začleněný do hospodářského zázemí zábřežského panství.
Od 18. století už tvrz sloužila jako selské stavení. Západní část zůstala obytná, zatímco východní prostory využívalo hospodářství. Právě praktické užívání objektu pomohlo uchovat některé původní klenby a konstrukce, přestože stavba postupně přišla o podobu reprezentativního sídla.
Klenby zdobí rozety i lví hlavy
Nejvýraznější výzdobu návštěvník najde ve vstupní síni uprostřed dispozice. Její stlačenou valenou klenbu člení pět párů trojbokých styčných lunet. Štukové pásy s listovcem, vejcovcem a žaludovým ornamentem doplňují rozety a pravidelně rozvržená zrcadla.
Vedle geometrických a rostlinných motivů se objevují také lidské a zvířecí tváře. Na klenbách jsou lví a andílčí hlavičky, lví hlavy se nacházejí také v rozích některých dekorací. Výzdoba tak měla prostoru dodat slavnostní, reprezentativní charakter.
Část štukových prvků vznikla za použití stejných forem jako výzdoba Žerotínova zámku v Tatenici. Obdobné dekorativní systémy se vyskytují také v Kunčině a Moravské Třebové. Konkrétní autor ani stavební skupina ale nejsou bezpečně určeni. Nejasná zůstává rovněž totožnost objednavatele, kterou lze spojovat s několika historickými souvislostmi.
Pod bílými nátěry zůstaly stopy barev
Restaurátorský průzkum odhalil pod mladšími bílými nátěry pozůstatky původní barevnosti. U některých polí se předpokládá černé provedení, na částech rozet byly nalezeny stopy okrových a okrovo-růžových odstínů. Původní výzdoba tedy nejspíš nebyla pouze bílá.
V tvrzi se dochovala také černá kuchyně s přípravnou, rytířský sál, dva panské pokoje a sklep s vlastní studnou. Jeden z výklenků původně sloužil jako prevét. Různé typy kleneb dokládají, že stavba měla vedle reprezentační úlohy také obytné a hospodářské využití.
Obnova a možnost prohlídky
Záchrana tvrze začala po dlouhém období, kdy objekt sloužil především jako hospodářské stavení. Od roku 2006 se postupně čistila a opravovala jeho východní část. Při pracích se podařilo zachytit fragmenty renesanční cihlové dlažby i opadaných štukatur. Obnova se zaměřuje na odstranění nevhodných pozdějších zásahů a citlivé navrácení historického charakteru.
V roce 2009 byla tvrz prohlášena za nemovitou kulturní památku. Je v soukromém vlastnictví a nemá běžnou každodenní otevírací dobu. Prohlídka je možná po předchozí telefonické dohodě; veřejnosti bývá zpřístupňována především opravená východní polovina. Příležitostí k návštěvě jsou také vybrané kulturní akce, například Dny evropského kulturního dědictví.