Na hladinu Pastvinské přehrady se v létě vyráží za koupáním, loďkami a šlapadly. Výlet ale nemusí končit u vody: hráz ukrývá příběh technického díla, které pomáhá zvládat povodně, vyrovnávat průtok Divoké Orlice a vyrábět elektřinu. Ačkoli se přehrada i rekreační oblast spojují s Pastvinami, hráz a elektrárna leží v katastru obce Nekoř.
Stavba, která proměnila krajinu
Plány na přehradu vznikaly v letech 1926 až 1928. Slavnostní zahájení stavby připadlo na 10. července 1933, hlavní práce skončily na konci roku 1938 a dokončování pokračovalo ještě v letech 1939 a 1940. Vodní dílo mělo od počátku sloužit ochraně před povodněmi i výrobě energie.
Při napouštění nádrže voda zaplavila lesní a zemědělské plochy. Starší turistický podklad uvádí, že kvůli stavbě bylo zbouráno také 74 domů. Přehrada tak výrazně zasáhla do zdejší krajiny i života v okolí.
Hráz tvoří obloukovitě zakřivené gravitační zdivo z lomového kamene. Od základové spáry měří 9,5 metru. Ovladatelný prostor nádrže má objem 10,82 milionu metrů krychlových a nejvyšší hladina dosahuje 472,60 metru nad mořem.
Elektrárna u paty hráze
Vodní elektrárna zahájila zkušební provoz 8. listopadu 1938. Původně šlo o přečerpávací zařízení, které bylo ve své době největší svého typu v bývalém Československu. Zvláštní bylo i řešení strojovny: zařízení bylo instalováno pod širým nebem, bez obvyklé vrchní stavby.
Přečerpávací provoz skončil v březnu 1964 a od té doby elektrárna pracuje průtočně. Při modernizaci v letech 2000 až 2003 dostala středotlakou Francisovu turbínu o instalovaném výkonu 3 000 kilowattů. Později byl vyměněn generátor za nový s novým vinutím a doplněn nový řídicí systém.
Od hráze ke skalám a zřícenině
Okolí přehrady nabízí i cíle pro výlet mimo břeh. Den lze spojit s návštěvou přírodní památky Zemská brána, Studeneckých skal nebo Českých Petrovic. Další zastávkou může být tvrz Bouda.
Nedaleko hráze se na skalnatém návrší nad pravým břehem Divoké Orlice nacházejí pozůstatky neznámého středověkého hradu Vejrov. Z hradu se zachoval především příkop. Podle údajů obce Nekoř je místy tři až čtyři metry hluboký, osm až devět metrů široký a přibližně sto metrů dlouhý.
Hráz v každodenním provozu
Hráz je zároveň součástí silničního spojení, takže je třeba počítat s dopravním provozem a řídit se bezpečnostními pokyny. Podmínky pro koupání se mohou měnit podle sezony, počasí a aktuálních pravidel; stav vody a případná omezení sledují Povodí Labe a příslušná hygienická služba.
V letních měsících funguje v Pastvinách turistické informační centrum u autobusového nádraží. Poskytuje informace o výletech, ubytování, stravování i dopravě. Koruna hráze prošla v letech 2021 až 2022 rozsáhlou opravou, při níž přibyly širší chodníky, nové zábradlí, osvětlení a další bezpečnostní prvky. Úpravy měly zachovat historický charakter vodního díla.