Pernštejn stojí přibližně kilometr a půl jihozápadně od centra Nedvědice, na skalnatém hřebeni obklopeném lesy a vodními toky. Už při příchodu je zřejmé, že hrad nevznikal jako jednoduché sídlo s jednou věží. Jeho podobu určují mohutné hradby, příkopy, předhradí a několik obranných pásem, která se přizpůsobila členitému terénu.
Od medlovského sídla k rozsáhlé pevnosti
Vznik hradu se nejčastěji spojuje s obdobím mezi lety 1270 až 1285. Založili jej páni z Medlova, kteří později vystupovali jako Pernštejnové. Nejstarší část tvořila plášťová zeď, válcová věž s břitem známá jako Barborka a několikapatrový palác.
V průběhu 14. století se hradní areál dále rozšiřoval. Zásadní stavební etapa přišla v první čtvrtině 15. století, kdy kolem původního jádra vznikaly další pláště – budovy obepínající starší části a posilující jejich obranu. Přibylo také předhradí, barbakán a nové příkopy. Výsledkem je členitý hradní celek, kde jednotlivé stavby fungují jako součást jednoho promyšleného obranného systému.
Gotické jádro doplnily pozdější úpravy
Pernštejn patří k památkám, na nichž lze dobře sledovat proměnu šlechtického sídla v čase. Velká část jeho pozdně gotické podoby se dochovala, později se však přidaly renesanční zásahy a také barokní, rokokové, klasicistní a romantické úpravy. Z původně především obranného místa se tak postupně stávalo pohodlnější a reprezentativnější sídlo.
Hrad byl hlavním domovem Pernštejnů, významného rodu, který zasahoval do politického i kulturního života Čech a Moravy. Jan z Pernštejna jej roku 1596 prodal. Ani poté však nepřestal být obývaným aristokratickým sídlem a jednotlivé pozdější úpravy připomínají, že nešlo o opuštěnou pevnost.
Obléhání, které hrad přečkal
Nejznámější vojenská zkouška přišla za třicetileté války. V roce 1645 se Pernštejn pokusili dobýt Švédové, jejich útoky ale během několika týdnů úspěch nepřinesly. Hrad odolal také díky soustavě opevnění, která je dnes při prohlídce stále dobře čitelná.
Návštěvníci procházejí kolem věží, plášťových staveb, barbakánu, předhradí i příkopů. Výškové rozdíly a nerovný terén tu nejsou jen působivou kulisou. Ve středověku hrály důležitou roli při obraně a dnes znamenají, že prohlídka patří k fyzicky náročnějším.
Vrchnostenská zahrada na svahu
Jiný pohled na Pernštejn nabízí vrchnostenská zahrada na jeho jihozápadní straně. Obnovený areál kombinuje pravidelně uspořádanou francouzskou část s romantickými a anglo-čínskými pasážemi i lesními úseky. Její podoba vychází ze stavu na počátku 19. století, kdy patřila k významným aristokratickým zahradám na Moravě a ve Slezsku. Obnova byla dokončena v roce 2020.
Zahrada se prochází bez průvodce a její návštěva zabere přibližně hodinu. Také zde je však třeba počítat se strmým a členitým terénem. K hradnímu opevnění tak přidává další vrstvu příběhu: ukazuje Pernštejn jako místo reprezentace, odpočinku a promyšlené práce s krajinou.
Jak se na Pernštejn vydat
Pernštejn je národní kulturní památkou od roku 1995. Do jeho části, která náleží k městysi Nedvědice, lze dorazit pěšky, vlakem, autobusem, na kole i autem. Hlavní sezona obvykle trvá od dubna do října a nabídka prohlídek zahrnuje základní okruh, kratší trasu, návštěvu nádvoří, dětský program, prohlídku věnovanou posledním soukromým majitelům Mittrowským i samostatnou návštěvu zahrady. Konkrétní provoz a dostupnost jednotlivých okruhů se během sezony řídí aktuální otevírací dobou areálu.