V Horním Nedělišti na severozápad od Hradce Králové upoutá zámek především svou polohou. Jednopatrová budova stojí na vyzděné terase nad silnicí, takže v obci působí výrazně, přestože jde o poměrně drobné sídlo. Barokní stavbu s mansardovou střechou a středovým rizalitem si lze prohlédnout z veřejných komunikací; dovnitř se běžně nedostanete.
Od tvrze k baroknímu sídlu
Neděliště leží v sedlovitém údolí potoka Olovky, na úpatí vrchu Chlum. Před zámkem zde stávala menší tvrz. Když Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic roku 1705 získal místní panství, rozhodl se původní sídlo nahradit pohodlnější a reprezentativnější budovou.
Stavba vznikla po roce 1705, patrně ve 20. letech 18. století a nejpozději před rokem 1748. Pravidelný půdorys nasvědčuje tomu, že šlo spíše o novostavbu než o pouhou přestavbu tvrze. Na severním průčelí je dodnes erb zakladatele: čáp připomíná Dobřenské z Dobřenic a další část znaku odkazuje k jeho manželce Alžbětě, rozené Strakové z Nedabylic.
Jednoduchou hmotu zámku oživuje středový rizalit, který vystupuje z průčelí a pokračuje až do mansardové střechy. V jejím tvaru tak vytváří výrazný dvoupatrový akcent. Spolu s terasou dává budově její charakteristickou siluetu.
Co se ví o fresce a interiéru
Podrobnější představu o někdejší výzdobě poskytuje popis z roku 1922. Zmiňuje kamenný barokní portál, vstupní síň s klenbou podepřenou dvěma kamennými sloupy s korintskými hlavicemi, klenuté místnosti i štukové rámy. Ze starší tvrze se do zámku měly přenést také renesanční kované mříže, umístěné na schodištích.
V jednom ze sálů bývala nástropní malba s alegorickou scénou. Podle historického popisu na ní byl bůh Slunce, oltář s čápem Dobřenských a postavy spojované s úrodou a ochranou šlechtického rodu. Po pozdějším rozdělení sálu se měla zachovat hlavně střední část výjevu; okraje malby i část štukového rámu zanikly.
Freska bývá spojována s okruhem malíře Jana Václava Neunhertze, ale toto připsání není potvrzeno současným restaurátorským průzkumem. Bez něj nelze doložit ani to, zda se všechny popsané prvky dochovaly v původním stavu. Starší zprávy dále uvádějí barokní kachlová kamna, pozdější kamna s figurami rytířů a šternberskými hvězdami i klenutou šatlavu.
Šternberkové, válečné události a park
Dobřenští vlastnili zámek do roku 1862, kdy jej v exekuční dražbě koupil Jaroslav hrabě ze Šternberka. Sídlo po posledním dobřenském majiteli zpustlo a nový vlastník je nechal opravit; práce skončily v roce 1865. Už následující rok však Neděliště zasáhla prusko-rakouská válka.
Obec dnes leží v krajinné památkové zóně Území bojiště u Hradce Králové z roku 1866. Pozdější kronikářské vzpomínky uvádějí, že se na zámku ubytoval velitel brigády a že obec poznamenal průchod vojsk i drancování. Opravy poškozené budovy začaly znovu roku 1867; některé soupisy zmiňují také úpravy pro potřeby lazaretu.
Po roce 1862 vznikl kolem zámku park s květinovými partiemi, fontánou, kaskádami a exotickými dřevinami. Z někdejší podoby zůstala hlavně parkově upravená přední část a část parku. Severovýchodně od zámku stojí hospodářský dvůr z roku 1909 se dvěma neobarokními domky. Zachovala se také sýpka ze staršího dvora, patrně z 19. století.
Prohlídka zvenčí a pozdější osudy
Nedělišťský zámek se někdy spojuje se jménem Jana Blažeje Santiniho-Aichela, archivní oporu však toto autorství nemá a současní badatelé je nepovažují za přesvědčivé. Jde spíše o starší či místní hypotézu. Podobnost se Santiniho řešeními mohla připomínat prostorová skladba hospodářských staveb, které už zanikly.
V roce 1908 přešel nedělišťský velkostatek do správy císařských panství a zámek sloužil jako zázemí pro byty a kanceláře úředníků. Po vzniku republiky připadl státu. Roku 1950 byl vyklizen a do konce 70. let zůstával prázdný; plán na rekreační středisko se neuskutečnil. Dnes je v soukromých rukou a postupně se obnovuje.
Areál je oplocený a bez souhlasu vlastníka se do něj ani do interiéru nevstupuje. Zámek je proto možné pozorovat z veřejných cest. Procházku v Nedělištích lze spojit s kostelem Nanebevzetí Panny Marie nebo s místy připomínajícími bojiště roku 1866.