Hřebčín na adrese Zámecká 582 patřil téměř 140 let k důležitým místům chovu anglických plnokrevníků v českých zemích. Provoz skončil v lednu 2023 a areál je nyní soukromý a uzavřený. Bez výslovného souhlasu vlastníka do něj nelze vstupovat, takže při návštěvě Napajedel ho lze poznávat především zvenčí a v souvislosti s historií města.
Od vojenského chovu k dostihovým koním
Hřebčín vznikl roku 1886 za panství rodu Baltazzi, zejména v souvislosti s Aristidem Baltazzim. Původně měl sloužit jako císařsko-královský chov pro potřeby armády. Postupně se však jeho jméno spojilo hlavně s chovem dostihových koní a Napajedla se zařadila mezi významná evropská centra anglických plnokrevníků.
Chovatelská tradice se stala součástí identity města i širšího regionu. Význam místa přitom nespočívá jen v koních, kteří zde vyrůstali. Dochovaný areál zachycuje podobu rozsáhlého aristokratického hospodářského provozu zaměřeného na chov zvířat a uchoval se v mimořádně autentickém stavu.
Stáje, kovárna i pastviny jako jeden celek
Jednotlivé stavby měly jasně určené úkoly. V areálu jsou stáje hřebců, porodny a takzvané dolní a horní mlaty, ale také kancelářské budovy, sýpka, kovárna se stolárnou a kolna na stroje. Hospodářské zázemí doplňují altány, pietní místo šampionů a další provozní objekty.
Podstatné je i jejich propojení s okolními pozemky. Hřebčín tvoří společný celek budov, cest, hrazených ploch a pastvin, nikoli pouze soubor historických staveb. Ministerstvo kultury ho označilo za ojediněle dochovaný příklad specifické hospodářské architektury z druhé poloviny 19. a počátku 20. století.
Ochrana areálu a otázka jeho budoucnosti
Po ukončení chovu zůstala hospodářská část nevyužívaná, zatímco obytné objekty sloužily k nájemnímu bydlení. Konec provozu souvisel s ekonomickou situací a vyvolal obavy o zachování hřebčína i jeho tradice. V březnu 2025 se jeho budoucností zabýval Senát: přijal usnesení k petici za záchranu areálu a požádal vládu a příslušná ministerstva o kroky k jeho uchování a případnému obnovení chovu. Usnesení samo ale nezajistilo financování, změnu vlastnictví ani návrat koní.
Dne 4. září 2026 ministerstvo kultury po novém projednání rozšířilo památkovou ochranu na celý hrazený areál včetně navazujících pastvin. Předchozí ochrana zahrnovala především historické stavby a centrální pozemky. Nové vymezení vychází z hodnoty celku, v němž budovy a krajina společně sloužily chovu. Ochrana má zachovat historické uspořádání a zároveň ponechat podmínky pro případný návrat koní a původního využití pastvin; obnovení chovu však nezaručuje. Většinový vlastník rozhodnutí napadl správní žalobou.
Hřebčín v historických Napajedlech
Napajedla leží na rozhraní Hané, Valašska a Slovácka. Hřebčín se nachází u zámeckého parku a patří k historickému prostředí města, v němž je také zámek a městská památková zóna vyhlášená v roce 1995. Jeho umístění připomíná dobu, kdy šlechtické sídlo, hospodářské zázemí a okolní krajina tvořily propojený celek.
S proměnami hřebčína a jeho architekturou se návštěvníci mohli seznámit také v Muzeu Napajedla, které mu věnovalo výstavu. Areál samotný zůstává veřejnosti uzavřený; běžné prohlídky se nenabízejí. Muzejní výstava se konala v minulosti a aktuální program muzea je třeba ověřit před cestou.