Jak se z pravěké krajiny stalo město spojené s Fatrou, Slavií a známými hračkami? Odpovědi nabízí Muzeum Napajedla v Novém Klášteře. Expozice propojují dějiny místa s předměty, fotografiemi a dokumenty, které přibližují také každodenní život jeho obyvatel.
Stálá výstava Příběh města na kresbách Pavla Šimečka zachycuje vývoj Napajedel od pravěku přes středověkou osadu a novověké městečko až po technický rozvoj 19. století a moderní baťovský satelit. Třicet kreseb doplňuje kopie územního plánu města z roku 1942, který vytvořil architekt František Lydie Gahura, i přehled důležitých dat z místních dějin.
Fatra, Slavia a hračky, které známe
Průmyslovou kapitolu města přibližuje expozice Fatra v čase. Vedle historie podniku ukazuje také jeho současné výrobky. Na ni navazuje Hřiště hraček, věnované designérům Libuši Niklové a Alfrédu Klugovi. K vidění jsou například nafukovací slon a buvol, pryžové postavičky nebo harmonikové pískací hračky s kocourem. Výtvarnou koncepci výstavy připravil Petr Nikl.
Muzeum připomíná také podnik Slavia bratří Paříků. Spolu s Fatrou výrazně ovlivnil podobu Napajedel i život jejich obyvatel. Právě vystavené výrobky a příběhy místních firem pomáhají propojit dějiny města s tím, co lidé vyráběli a používali.
Příběhy obyvatel i dědictví místních nadšenců
Muzejní sbírky netvoří jen předměty určené do výstavních sálů. V depozitáři jsou uchovávány také fotografie, písemnosti a věci z domácností, které zachycují, jak se v Napajedlích žilo, pracovalo a trávil volný čas. Řada z nich se do sbírek dostala díky darům obyvatel a členů Muzejního klubu.
Napajedelské muzejnictví má kořeny v 19. století. Významným impulzem se stala národopisná a průmyslová výstava Slavnost Svatoplukova v roce 1894, další výstava se konala při otevření nové radnice roku 1904. O dvě desetiletí později vznikla při obecním zastupitelstvu muzejní komise. V roce 1930 se proměnila v Muzejní a archeologický spolek, který pořádal přednášky, shromažďoval předměty a věnoval se archeologickým výzkumům.
V roce 1932 měl spolek 172 členů a jeho sbírka čítala 2243 předmětů z archeologie, numismatiky, národopisu a historie. O rok později se stal členem Svazu československých muzeí v Praze. Po poválečných změnách však samostatná muzejní tradice skončila: roku 1955 se napajedelské muzeum stalo součástí Krajského muzea v Gottwaldově, dnešního Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Místní iniciativa se obnovila v roce 1992. Z podnětu Jaroslava Toufara staršího tehdy vznikl Klub přátel Napajedel, později přejmenovaný na Muzejní klub. Jeho členové vyhledávali pamětníky, zaznamenávali jejich vzpomínky, shromažďovali fotografie a písemnosti, pořádali přednášky a výstavy a věnovali se také publikační činnosti. Muzeum se znovu otevřelo veřejnosti v roce 2000.
Osobnosti Napajedel a nové výstavy
Muzejní expozice připomínají také lidi spojené s městem. Patří k nim historik Vincenc Prasek a básník R. Bojko, kterým byly díky aktivitám Muzejního klubu odhaleny pamětní desky. Významné místo má spisovatelka Božena Benešová, rozená Zapletalová. V Napajedlích část života prožila, chodila tu do školy, začínala s literární tvorbou a v roce 1896 se provdala za Josefa Beneše. Mezi její známá díla patří román Člověk a cyklus Úder, Podzemní plameny a Tragická duha.
Stálé expozice doplňují přednášky, komentované prohlídky a krátkodobé výstavy. Do 27. září 2026 je podle programu muzea k vidění interaktivní výstava Muž, který zastavil čas. Věnuje se optickým přístrojům a pokusům, které pomohly vysvětlit iluzi pohybu a později vedly k vývoji filmu a animace.
Od roku 2013 sídlí muzeum v Novém Klášteře, bývalém klášteře Milosrdných sester svatého Kříže, pro který město připravilo nové zázemí už v roce 2012. V historickém areálu najdete také informační centrum, Knihovnu Boženy Benešové, základní uměleckou školu a kavárnu. Muzeum sídlí na adrese Komenského 304. Prohlídka obvykle zabere přibližně hodinu až hodinu a půl a areál je přístupný bezbariérově z nádvoří; otevírací doba i vstupné se mění podle sezony a programu.