Náměšťský zámek stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Oslavou a patří k nejlépe zachovaným renesančním památkám na Moravě. Jeho dnešní podobu tvoří čtyři křídla s arkádovým nádvořím, kaple, předzámčí zvané Vlašský dvůr, anglický park i menší francouzská zahrada.
Od středověkého hradu k renesančnímu zámku
Na místě dnešního sídla stával hrad, jehož vznik se obvykle klade přibližně do roku 1220. První písemná zmínka o Náměšti pochází z roku 1234, její historická hodnota ale není zcela jistá. Zásadní změna přišla ve druhé polovině 16. století, kdy páni ze Žerotína nechali hrad přestavět. Podle oficiální historie zámku práce probíhaly v letech 1565 až 1578.
Výsledkem bylo reprezentativní čtyřkřídlé sídlo s uzavřeným arkádovým nádvořím. Pozdější barokní i novější úpravy původní renesanční základ nezastřely, ale postupně jej doplnily.
Prohlídky vedou od kaple až do dětských pokojů
Základní prohlídkový okruh představuje reprezentační prostory v prvním patře. Zahrnuje zámeckou kapli, arkádové nádvoří, knihovnu, expozici stolování i místnosti spojené s poválečnou historií. Součástí je také někdejší prezidentská pracovna.
Kaple je vybavena barokním mobiliářem. V knihovně se vedle rozsáhlého knižního fondu dochovala štuková klenba a fresková výzdoba; její prostor dnes slouží i koncertům. Zámek uchovává rovněž soubor tapisérií z belgických a francouzských dílen, pocházejících z období od poloviny 16. do poloviny 19. století. K novějším přírůstkům patří tapiserie ze 17. století s příběhem Athény a Arachné.
Další dva okruhy přibližují soukromější podobu šlechtického života. Apartmán hraběte Haugwitze tvoří osm místností: hudební salón, pracovna, jídelna, klubový a kulečníkový salón i koupelna. V nejvyšším podlaží se nachází královský apartmán, určený významným hostům, a dětský apartmán, který užívaly děti posledních majitelů.
Haugwitzové přivedli na zámek Händela
Haugwitzové vlastnili panství od roku 1752 až do konce druhé světové války. Významnou hudební kapitolu začal psát Jindřich Vilém III. Haugwitz poté, co v roce 1794 převzal správu panství. Pustil se do budování rozsáhlého zámeckého hudebního souboru.
Ve 30. letech 19. století čítala kapela přes třicet instrumentalistů. Sbor měl devět sólistů a 24 sboristů. Vedle hudebníků z větších měst se do něj zapojovali lidé zaměstnaní přímo na zámku i kantoři a muzikanti z okolních obcí.
Haugwitz shromáždil přes 1 400 skladeb a zvláštní místo v jeho sbírce měla díla Georga Friedricha Händela. Některé skladby upravoval pro svůj soubor a libreta překládal. Udržoval styky s vídeňským hudebním prostředím a znal se mimo jiné s Antoniem Salierim a Christophem Willibaldem Gluckem. Podle materiálů zámku věnoval Salieri Haugwitzovi Requiem, které následně zaznělo v náměšťské kapli.
Prezidentské sídlo i koncertní místo
Po poválečné konfiskaci přešel zámek do státní správy. V letech 1946 a 1947 jej upravili jako moravské letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše. Beneš zde pobýval jen krátce, jeho pracovnu ale dodnes připomíná jedna z prohlídkových tras.
Zámek je národní kulturní památkou od roku 2001 a Národní památkový ústav o něj pečuje od roku 2003. Hudební tradice se udržuje koncerty festivalu Concentus Moraviae, Folkovými prázdninami, mistrovskými kurzy Moravian Masterclass i tradičními zámeckými a adventními koncerty.
V sezoně 2026 je součástí všech tří prohlídkových okruhů výstava Haugwitzové na cestách. Putování posledních tří generací rodu po Evropě i Orientu přiblíží mapy, fotografie, účty, dokumenty a suvenýry. Plánovaný termín výstavy je od 2. června do 1. listopadu 2026. Na 26. září je naplánován 35. Zámecký koncert v knihovně, na kterém vystoupí Český hornový sbor pod vedením Radka Baboráka.
Zámecký areál nad Oslavou
Po prohlídce interiérů lze pokračovat zámeckým parkem a sejít k řece, odkud se sídlo ukazuje z odstupu. Autem je zámek přibližně devět kilometrů od dálnice D1; u silnice II/399 je bezplatné parkoviště. Od vlakového a autobusového nádraží je vzdálen asi dva kilometry. Termíny prohlídek a koncertů se během sezony mění.