Na Rmíz se nevyráží za zachovalými zdmi ani za expozicí pod širým nebem. Jeho příběh se čte přímo z krajiny: v loukách, podél cest a na okrajích lesů vystupují valy a příkopy, nedaleko od nich se řadí pravěké mohyly. Lokalita nad Terezským údolím nabízí výlet, při němž člověk poznává dávné sídlo především pozorným sledováním terénu.
Opevnění na ostrožně
Hradiště zabírá přibližně 17,5 hektaru. Jeho akropole má asi 6,5 hektaru a leží na přirozeně chráněném místě, které lidé doplnili soustavou opevnění. Na severní, nejsnáze přístupné straně se dochovaly tři pásy valů a příkopů, další val obepínal akropoli. Výškové rozdíly mezi terénními prvky se pohybují zhruba od jednoho do téměř tří metrů.
Nejstarší výrazné osídlení souvisí s kulturou nálevkovitých pohárů a spadá do eneolitu, přibližně do let 3800 až 3100 před naším letopočtem. Rmíz bývá spojován s označením nejstarší odkryté kamenné hradby ve střední Evropě. V popularizačních textech se užívá právě tento výklad, zatímco odborné popisy se podrobněji věnují nejstarší fortifikaci a její konstrukci. Rozsah a promyšlené zabezpečení sídla však dokládají, že šlo už tehdy o mimořádné místo.
Sídlo s dlouhou historií
Pravěké osídlení Rmízu se neomezilo na jedinou dobu. Archeologické nálezy dokládají využívání lokality na konci doby bronzové, na počátku doby železné i v halštatském období. Stopy pocházejí také z laténu a o přítomnosti lidí ve středověku a novověku svědčí jednotlivé nálezy.
V halštatské době tu stála dřevěná hradba komorové konstrukce. Nalezená keramika, kamenné a kostěné nástroje i další předměty ukazují vedle běžného života také na výrobu a obchod. Novější výklady připouštějí, že Rmíz mohl být regionálním centrem na pravěké dálkové komunikaci. Poloha tak měla význam nejen pro obranu, ale také pro pohyb lidí, zboží a patrně informací.
K pozoruhodným nálezům patří keramika kultury nálevkovitých pohárů, pozdější keramické předměty a dvě hliněné plastiky mužských postav. Takové objevy pomáhají skládat obraz společnosti, která po sobě nezanechala písemné zprávy, ale dokázala vybudovat rozsáhlé opevnění a udržovat místní i dálkové kontakty.
Mohyly na Křemele
V sousedství hradiště leží dvě pravěká mohylová pohřebiště zvaná Křemela. Archeolog Miroslav Šmíd je objevil v 80. letech 20. století. Větší pohřebiště Křemela 1 tvoří 58 dodnes dobře patrných mohyl a patří k největším na Moravě.
Mohyly mívají kamennou konstrukci, například plášť nebo obvodovou zídku. Výzkumy odhalily kostrové i žárové pohřby a v některých mohylách spočívalo více lidí. Mezi pohřební výbavou se objevily keramické nádoby, kamenné nástroje a zbraně i měděné ozdoby. Blízkost pohřebišť a sídliště umožňuje vnímat, kde tehdejší lidé žili a své sídlo chránili i jak pohřbívali zemřelé.
Jak se na místo vydat
Rmíz je terénní archeologická lokalita bez běžného návštěvnického zázemí a jednoznačné poštovní adresy. Přístup se popisuje z Laškova, případně po cestách v prostoru Terezského údolí. Trasa vede převážně loukami a po polních či lesních cestách, takže je třeba počítat s nerovným přírodním terénem a obuví přizpůsobenou počasí.
Na místě stojí za to všímat si, jak se valy a příkopy skládají do čitelného systému, přestože nepůsobí jako zachované hradby kamenného hradu. Nedaleké mohyly Křemela představují další výraznou stopu dávného osídlení. Lokalitu lze spojit s pěší procházkou Terezským údolím. Přestože se hradiště často označuje jako Rmíz u Laškova, administrativně leží na katastru Náměště na Hané; Laškov je blízkou orientační obcí a součástí tradičního názvu. Náměšťsko tak ukrývá jedno z nejvýznamnějších výšinných sídlišť pozdní doby kamenné ve střední Evropě.