Prohlídka tvrze Dobrošov vede kolem pěchotních a dělostřeleckých srubů i do podzemí. Zvláštní zastávkou je N-D-S 73 Jeřáb, kde se dochovaly nástěnné kresby a nápisy z podzimu 1938. Vznikaly v době, kdy se vojáci připravovali na obranu země, ale Mnichovská dohoda jejich snahu zastavila.
Do Jeřábu po schodech i úzkým vstupem
Samostatný okruh Jeřábem trvá přibližně hodinu a zahrnuje srub i přilehlou část podzemí. Vstupuje se otvorem o rozměrech 90 × 110 centimetrů a na trase je zhruba 350 schodů. Prohlídka proto není bezbariérová a hodí se pevná obuv. V podzemí bývá kolem osmi stupňů, fotografovat lze bez blesku.
Základní prohlídkový okruh představuje sruby Můstek a Zelený, podzemní chodby a návštěvnické centrum. V něm jsou audiovizuální expozice, model tvrze, uniformy, 3D projekce i virtuální realita. Jeřáb bývá přístupný jako samostatný okruh; v letní sezoně je kvůli provozu vhodné zajistit si prohlídku předem.
Plán rozsáhlé pevnosti zůstal nedokončený
Dobrošov se začal stavět 13. září 1937. Projekt počítal se sedmi povrchovými objekty, které mělo spojovat přibližně 2,5 kilometru chodeb a sálů. Pod zemí měly být kasárny, sklady, kuchyně, elektrárna, vzduchotechnika i nemocnice. Plánovaná posádka čítala 571 mužů.
Po Mnichovské dohodě v září 1938 se práce zastavily. Dokončit se podařilo tři nadzemní objekty: pěchotní sruby N-D-S 72 Můstek a N-D-S 73 Jeřáb a dělostřelecký srub N-D-S 75 Zelený. Žádný z nich už nedostal zamýšlená pancéřová bojová stanoviště. V kritických dnech byl Jeřáb jediným objektem tvrze obsazeným strážním oddílem. Přibližně pětadvacet mužů jej s omezenou výzbrojí připravovalo k obraně.
Malby zachycují náladu mobilizace
Kresby vytvořil svobodník Eduard Zicháček, který se živil jako písmomalíř. Na stěnách ztvárnil mapu Československa s pohraničím zabraným Německem, státní znak, satirické výjevy i další postavy. Nešlo o výzdobu přidanou s odstupem: malby vznikly v čase mobilizace, nejistoty a zklamání z politického rozhodnutí, které vojákům zabránilo bránit zemi.
Dochoval se také seznam mužů sloužících v Jeřábu v kritických dnech. Malby a nápisy vypovídají o jejich vlastenectví i hořkosti nad situací, kdy podlehli rozum a odpovědnost barbarství. Pozdější vzpomínky pamětníků popisují střelbu do vzduchu, neochotu opustit pevnost, bezmoc i pláč. Jde o svědectví zprostředkovaná s odstupem let, zatímco samotné kresby jsou přímou stopou tehdejší atmosféry.
Historik Eduard Stehlík označuje soubor za mimořádný unikát v podzemní ubikaci. Podobný příklad nemá v českých pohraničních pevnostech běžnou obdobu; paralely lze najít například v nástěnných projevech vojáků na Maginotově linii. Dobrošovské malby jsou cenné zejména tím, že se přímo pojí s československou mobilizací a Mnichovem.
Malby musely projít konzervací
Na kresby dlouhodobě působila vlhkost i proměnlivé podmínky v podzemí. V roce 2020 je proto konzervovali studenti a pedagogové Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Průzkum se zaměřil mimo jiné na mapu, státní znak a barevné vrstvy některých výjevů. Odborníci odebrali vzorky červené barvy ze znaku i modré vrstvy z malby tanku. Při péči bylo potřeba rozlišit původní vrstvy od pozdějších zásahů a poškození a zároveň zachovat prostředí, v němž kresby vznikly.
Rozsáhlá rekonstrukce tvrze probíhala v letech 2019 až 2022. Obnovou prošly všechny tři nadzemní objekty i podzemní prostory, zároveň vzniklo návštěvnické centrum s novou expozicí. V Jeřábu zůstávají na stěnách jména, kresby a nápisy vojáků, kteří tam prožívali poslední chvíle naděje.