Na ostrožně vrchu Džbán nad soutěskou Ve Vratech se dochovaly zbytky středověkého hradu i stopy mnohem staršího opevnění. Lokalita leží přibližně dva kilometry severně od Mutějovic, v přírodním parku Džbán. Není tu pokladna ani pravidelná prohlídková trasa; návštěvníka čeká volně přístupný areál, kde vyniká hlavně členitý terén a pozůstatky dávného osídlení.
Hrad na cestě soutěskou
Džbán vznikl zřejmě v první polovině 13. století. Jedním z možných důvodů jeho výstavby byla ochrana obchodní cesty vedoucí soutěskou pod hradem. Přesný účel ani okolnosti založení ale nejsou bezpečně známé. Písemné zprávy jsou skoupé a podobu minulosti pomáhají skládat zejména archeologické a stavebně-historické průzkumy.
Stavitelé využili přirozenou obranu ostrožny. Hrad chránil val a příkop vytesaný do skály; zhruba o sto až sto padesát metrů dál se nacházejí další valy a příkopy, považované za pozůstatky pravěkého opevnění. Strategický výběžek tak lidé využívali už dávno před středověkem.
Východní čelo hradu měly podle dochovaných stop bránit tři okrouhlé věže. Na západě stála věž čtverhranná a podél obvodu se rozkládala palácová křídla s řadou místností. Dnes jsou nejlépe patrné zbytky zdí a severovýchodní věž. Jižní část včetně velké věže zanikla při těžbě opuky, která se v okolí používala jako stavební kámen.
Krátká historie s otevřeným koncem
Prameny se o Džbánu zmiňují od konce 13. století, podrobnosti o jeho osudech však chybějí. Hrad mohl být opuštěn už ve druhé polovině téhož století. Přesná příčina zániku není doložená. Místní pověst připisuje konec hradu bitvě, archeologické nálezy ale tento výklad samy nepotvrzují.
Vedle zdí, valů a příkopů jsou součástí zdejšího příběhu také prohlubně po těžbě opuky. Nedostatek písemných zpráv ponechává řadu otázek nezodpovězených, a tak se doložitelné stopy místa prolínají s lidovým vyprávěním.
Jasanová paní a střežené poklady
Nejznámější pověst vypráví o hradní paní, která nedokázala ochránit svou dceru před divoženkou. Rozhněvaný manžel ji měl za trest zaklít do kmene jasanu. Každé jaro, když kvetou stromy, se prý paní zjevuje v okolí hradu a člověku, který květy neničí, daruje zlatou minci.
Jiná tradice umisťuje pod hrad ukryté poklady. Hlídá je duch krutého rytíře, kterého doprovázejí bílá paní a divoká svině. Jde o folklorní příběhy, nikoli o historické doklady, ale právě ony udržují Džbán v místní paměti jako něco víc než zřícené zdivo.
Výlet v přírodním parku Džbán
Zřícenina je nemovitou kulturní památkou a významnou archeologickou lokalitou. Národní památkový ústav ji vede jako území s archeologickými nálezy první kategorie. V okolí proto probíhají povrchové sběry i geodetická a vizuální pozorování. Při návštěvě není na místě kopat, odnášet kameny ani hledat archeologické nálezy.
Mutějovice jsou označovány za vstupní bránu přírodního parku Džbán, vyhlášeného v roce 1994 kvůli ochraně zdejšího krajinného rázu. Výlet lze spojit s poznáváním opukové architektury v obci, zastávkou u Čertova kamene nebo návštěvou Kounovských kamenných řad. K samotné zřícenině vede nerovný terén a areál nemá běžné návštěvnické zázemí; značení i podmínky přístupu je možné ověřit v aktuální mapě.