Na návsi v Mrákově stojí kostel, jehož interiér připomíná dnes téměř zapomenuté pravidlo. Farníci si v minulosti nemohli vybrat libovolnou lavici. Pro obyvatele jednotlivých vsí byly určené konkrétní části chrámu a uvnitř tohoto rozdělení rozhodoval také věk a pohlaví.
Rozmístění lavic tak nebylo pouze praktickou záležitostí. Odráželo tehdejší uspořádání venkovské společnosti a ukazovalo, kam člověk patřil. Při návštěvě kostela svatého Vavřince proto stojí za pozornost nejen jeho klasicistní podoba, ale i tento méně nápadný otisk života někdejší farnosti.
Stavba z počátku 19. století
Dnešní kostel vznikal v letech 1811 až 1813 díky nákladu náboženské matice. Před ním na stejném místě stála dřevěná kaple z roku 1783, která byla o několik let později rozšířena. Ani to však pro potřeby rostoucí farnosti nestačilo, a tak ji nahradila větší a reprezentativnější stavba.
Objekt je uváděn jako klasicistní trojlodní kostel s hranolovou věží v průčelí. Díky umístění přímo na návsi tvoří přirozené centrum Mrákova a jeho věž slouží jako výrazný orientační bod v okolní krajině Domažlicka.
Lavice rozdělovaly farníky
Konkrétní plánek někdejšího zasedacího pořádku se v dostupných podkladech nedochoval. Nelze proto říct, kde přesně seděli obyvatelé jednotlivých obcí. Dochované informace ale potvrzují, že místa v kostele nebyla ponechána náhodě.
Nejprve se rozlišovalo podle příslušnosti k obci, následně podle věku a pohlaví. Lavice tak v chrámu vytvářely pomyslnou mapu celé farnosti. Rozdělovaly obyvatele různých vsí, jednotlivé generace i muže a ženy. To, co dnes může působit nezvykle, tehdy odpovídalo pevně nastavenému řádu venkovského života.
Vybavení s různými kořeny
Většina vnitřního vybavení pochází z 19. století. Podle popisu zveřejněného v rámci programu Noci kostelů však dubové lavice a vyřezávaná zpovědnice mohly pocházet už z původního dřevěného kostelíka.
Některé starší barokní části mobiliáře měly být do Mrákova přeneseny z klášterního kostela sester premonstrátek v Chotěšově. Tento klášter byl zrušen za vlády císaře Josefa II. Vybavení zrušených církevních institucí tak někdy dostalo nové využití ve farních kostelech a kaplích, místo aby beze stopy zaniklo.
Mrákovský kostel proto připomíná nejen vlastní stavební historii, ale také širší proměny církevního života po josefínských reformách. Turistické materiály zároveň uvádějí, že jeho předsíně byly dostavěny v roce 1963. Tento údaj se však neobjevuje ve všech popisech stavby a vychází z konkrétního regionálního zdroje.
Kostel, který stále slouží farnosti
Kostel svatého Vavřince je farním kostelem Římskokatolické farnosti Mrákov, náležející do Diecéze plzeňské. Stále se zde konají bohoslužby a setkání, nejde tedy jen o historickou stavbu bez současného využití. Farnost i obec v posledních letech informovaly také o opravách, například o sanaci prasklin v klenbě a restaurování nástěnných maleb. Rozsah a stav těchto prací se může měnit.
Na náves ke kostelu dorazíte přibližně sto metrů od autobusové zastávky Mrákov. Mimo bohoslužby nemusí být chrám běžně otevřený, příležitostí k prohlídce však bývá například Noc kostelů, jejíž program se každoročně mění. Jako orientační adresa slouží Mrákov 1, 345 01 Mrákov.