Na prohlídku Moravské Třebové stačí pohodlné boty a chuť projít si město od renesančního zámku až na Křížový vrch. Na krátké trase se střídají gotické, renesanční i barokní památky a cestou lze nahlédnout také do dějin zdejšího školství a měšťanského života. Titul Historické město roku 2024 město získalo 15. dubna 2025.
Začátek procházky na zámku
Dominantou města je renesanční zámek, který vyrostl přestavbou staršího gotického hradu. Už vstupní portál z roku 1492 patří mezi nejstarší renesanční památky svého druhu ve střední Evropě. Pozornost přitahuje také arkádové nádvoří, jehož přestavba začala v roce 1611 za Ladislava Velena ze Žerotína. Projekt je připisován Giovannimu Mariovi Filippimu, architektovi známému také z rudolfinské Prahy.
Zámek je národní kulturní památkou a návštěvníkům nabízí dva hlavní prohlídkové okruhy. Jeden přibližuje šlechtický život, druhý vede do středověké mučírny a alchymistické laboratoře.
Radnice a někdejší Moravské Athény
Zámecká procházka může pokračovat na náměstí T. G. Masaryka. Zdejší radnice s věží pochází z roku 1523. V 16. století k ní přibyl dvorní trakt s arkádami a další úpravy následovaly v pozdějších obdobích. V interiéru se zachovaly dva cenné mázhauzy: přízemní s žebrovou křížovou klenbou a horní, zdobený bohatou síťovou klenbou. V síni konšelů je renesanční výmalba s freskou Šalamounova soudu.
K zajímavým předmětům spojeným s radnicí patří moravský železný loket, historická délková míra o délce 78,9 centimetru, a staré motovidlo. Radnice bývá přístupná po předchozí telefonické domluvě.
Od konce 15. století do prvních desetiletí 17. století zažívala Moravská Třebová výrazný rozkvět a stala se centrem humanistické vzdělanosti. Odtud pochází její přezdívka Moravské Athény. Jednou z připomínek této éry je Latinská škola, dokončená roku 1566. Studenti se tu učili latinu a řečtinu, matematiku i přírodní vědy. Fasádu zdobí mravoučné nápisy v latině a řečtině; dnes budova hostí národopisnou expozici Rok na Hřebečsku o lidové kultuře a každodennosti regionu.
Městské hradby a cesta na Křížový vrch
V historickém centru se zachovaly části městského opevnění včetně parkánové zdi s baštami. V Gorazdově ulici stojí také takzvaná rybářská bašta, její vnitřní expozice však nebývá zpřístupněna pravidelně.
Od hradeb se dá zamířit ke Křížovému vrchu, kde se na jednom místě setkávají kostel Povýšení svatého Kříže, kryté Schody mrtvých, kaple, křížová cesta, Kalvárie, sousoší Olivetská hora i lapidárium. Nová křížová cesta se začala budovat po roce 1715. Hřbitovní kostel byl dokončen kolem roku 1505 a v letech 1603 až 1605 přestavěn do trojlodní podoby. Uvnitř jsou k vidění malby J. T. Suppera z roku 1755 a cechovní lavice z roku 1632.
V lapidáriu jsou uloženy renesanční náhrobníky významných měšťanů a dalších osobností města. Najdeme mezi nimi také náhrobník spojovaný s někdejším třebovským katem. K místním vyprávěním patří příběh o Plačící Anně, který je třeba chápat jako tradici místa, nikoli jako spolehlivě doloženou událost.
Co přidat k procházce
Naučná stezka Cesta od renesance k baroku měří přibližně 1,5 kilometru a propojuje zámek, centrum i Křížový vrch. Výlet lze doplnit návštěvou muzea a expozice Město a svět, která představuje historii Moravské Třebové i sbírky mecenáše Ludwiga V. Holzmaistera. Mezi vystavenými předměty je také egyptská mumie Hereret.
Na Křížovém vrchu roste v Muzejním sadu 34 vysokokmenů mizejících odrůd ovocných stromů typických pro Hřebečsko. Další zastávkou může být rozhledna Pastýřka na vrchu Pastvisko, odkud se otevírají výhledy na město, Jeseníky, Orlické hory, Králický Sněžník i Zábřežskou vrchovinu. Otevírací doby zámku, muzea a kostela se mohou měnit.