Od Lipového k pramenům řeky
Nejucelenější výletní trasou v okolí přehrady je naučná stezka Prameny Morávky. Začíná u autobusové zastávky a parkoviště v části Lipové a údolím řeky pokračuje k jejím pramenům pod Bílým Křížem. Měří přibližně 12 kilometrů, převýšení činí kolem 400 metrů a na trase je devět informačních zastavení.
Tabule se věnují řece, beskydským lesům, historii obce, turistice v okolí i výstavbě přehrady. Zhruba dvě třetiny cesty vedou po cestě, zbytek úseků je značený. Prohlídka se uvádí na přibližně tři hodiny, skutečná délka výletu závisí na tempu a podmínkách. Stezka je přístupná celoročně, Lesy ČR však jako vhodnější období uvádějí dobu od jara do podzimu.
Od pramenů lze pokračovat směrem k Bílému Kříži nebo si naplánovat túru k horským masivům Travného, Slavíče a Ropice. Tyto beskydské vrcholy obklopují údolí, v němž leží přehrada na řece Morávce.
Vodní dílo s několika úkoly
Morávka je vodárenská a víceúčelová nádrž, která patří do Vodohospodářské soustavy povodí Odry. Slouží jako zdroj surové vody pro výrobu pitné vody, zadržuje vodu při povodních a podle potřeby také zvyšuje průtok pod hrází. Její význam tak sahá dál než k hranicím stejnojmenné obce.
Záměr přehrady se původně soustředil hlavně na ochranu Morávky a Ostravice před povodněmi, zejména ve Frýdku-Místku. V první polovině 50. let přibyla také vodárenská funkce: nádrž měla nejprve zásobovat rychle rostoucí Havířov a později širší ostravskou aglomeraci.
Stavělo se v letech 1961 až 1967. Zatopené údolí měří přibližně 2,8 kilometru, hladina zabírá asi 78 hektarů a objem nádrže dosahuje 11,95 milionu metrů krychlových. Součástí vodního díla jsou dvě malé vodní elektrárny s turbínami o výkonu 0,05 a 0,09 MW.
Hráz, kterou prověřily průsaky i povodně
Technické potíže se ukázaly už při prvním napouštění na jaře 1965. Tělesem hráze výrazně prosakovala voda kvůli problémům s původním asfaltobetonovým těsněním, které bylo nutné doplnit dalšími vrstvami.
V září 1996 přišla další náročná zkouška. Po povodni se v návodní části hráze u levobřežního zavázání objevila dutina hluboká přibližně 1,6 metru. V letech 1997 až 2000 proto proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Těsnění doplnila PVC geomembrána Sibelon silná 2,5 milimetru. V pravém svahu vznikla 386 metrů dlouhá obtoková štola a v levém svahu drenážní štola o délce 109 metrů.
Další modernizace začala v roce 2021 a skončila v roce 2023. Jejím hlavním cílem bylo bezpečnější převedení extrémních povodní. Přibyl sekundární přeliv, upravil se bezpečnostní přeliv se spadištěm a celý bezpečnostní skluz byl vyměněn. Práce zahrnovaly také nový vlnolam, most přes skluz, kabelové rozvody a zařízení pro technickobezpečnostní dohled. Po kolaudaci v prosinci 2023 se nádrž opět naplnila na plný zásobní objem. Nový skluz umožňuje bezpečně převést až 300 metrů krychlových vody za sekundu.
Přehrada není místem ke koupání
Vodárenský účel nádrže určuje i pravidla v jejím okolí. Voda není určená ke koupání, rybaření ani vodním sportům. Do vymezeného I. hygienického pásma je vstup zakázán a dodržování pravidel kontrolují příslušné orgány.
Přehradu lze vnímat jako technickou a krajinářskou zajímavost z povolených komunikací a tras. Oplocení, zákazové tabule a pokyny správce vymezují, kudy se lze pohybovat; volný přístup k hrázi nebo hladině mimo značené a povolené cesty není možné předpokládat.