Horákovský hrad leží na zalesněné ostrožně mezi Mokrou-Horákovem a brněnským Mariánským údolím. Kdo čeká zachovalou zříceninu, najde tu místo ní příkopy, prohlubně a jen drobné zbytky zdiva. Výlet je proto spíš cestou za stopami dávného osídlení než prohlídkou stojících hradních budov.
Ostrožna má protáhlý, zhruba trojúhelníkový tvar a nad zákrutem potoka Říčka poskytovala přirozenou ochranu. Přístupovou šíji přerušují tři příkopy. Největší z nich je vytesaný do skalního podloží, široký přibližně osm metrů a téměř čtyři metry hluboký.
Co prozrazuje terén
Archeologové zde zaznamenali pozůstatky zděného objektu lichoběžníkového půdorysu o rozměrech asi 40 × 34 metrů. V terénu je také rozměrná prohlubeň, zčásti vytesaná do skály, která má přibližně 17 metrů v průměru. Mohla sloužit jako jímka nebo vodní cisterna, její účel ale není potvrzený. Dochovala se rovněž část jižní zdi a menší torzo zdiva.
Historie ostrožny začala dávno před středověkým hradem. Lidé ji obývali už v neolitu a eneolitu, později jsou doloženy stopy podolské a horákovské kultury. Další významné osídlení tu bylo v raném středověku, zejména v 9. až 12. století. Ve 14. století byla poloha patrně využita znovu. U některých valů a příkopů však jejich stáří zůstává nejasné a přesnější odpověď by mohl přinést další archeologický výzkum.
Nejstarší dochovaný písemný záznam o hradu pochází z roku 1464 a spojuje ho s Václavem Herynkem ze Sloupna. Není jisté, zda sídlo v té době ještě fungovalo. Zápis z roku 1529 zmiňuje les nazývaný Hrad; roku 1548 už prameny uvádějí tvrz přímo ve vsi, která zaniklý hrad zřejmě nahradila.
Okruh přes Muchovu boudu a Staré Zámky
K Horákovskému hradu se lze vydat od Muchovy boudy nebo z Mariánského údolí po modré turistické značce. Na opačném břehu Říčky leží hradiště Staré Zámky, osídlené už v pravěku. V době Velké Moravy patřilo k významným centrům brněnské kotliny. Spojení obou míst tak vede kolem pozůstatků středověkého sídla i lokality s ještě staršími kořeny.
Z Líšně vede okružní trasa přes vyhlídku Hornek, rozcestí Říčky–koupaliště, Muchovu boudu, Horákovský hrad a Staré Zámky zpět do Mariánského údolí. Měří přibližně 10,5 kilometru a podle turistických materiálů ji zvládnou také školáci. Kdo chce delší výlet, může pokračovat k vodní nádrži Pod Hrádkem nebo ke Kadlcovu mlýnu. Další možností je cesta z okolí Ochozské jeskyně přes vývěr Říčky a zdejší mlýny.
Mariánské údolí nabízí kromě pěších tras také vodní nádrže, cyklotrasy a prostor pro in-line bruslení. V zimě se tu podle podmínek dá běžkovat nebo bruslit. Do údolí jezdí městská hromadná doprava, takže výlet nemusí začínat cestou autem.
Cyklisté mohou využít jednosměrné singletraily o délce přibližně 6, 14 a 6,5 kilometru; některé pokračují směrem k Horákovské myslivně. Obtížnost tras sahá od modré a červené až po červenou a černou. Jde o stezky určené pro jízdu na kole, nikoli o běžné pěší turistické trasy.
Na místě bez hradního areálu
Horákovský hrad nemá pokladnu, prohlídkový okruh ani zachované obytné budovy. Při pohybu po ostrožně je potřeba počítat s nerovným terénem a příkrými svahy; hodí se pevná obuv. Jde o archeologickou lokalitu, proto není namístě odnášet kameny, rozebírat zdivo ani zasahovat do terénu. Před cestou je také užitečné zjistit stav cest a možnosti parkování v Mariánském údolí.