Parkoviště jihozápadně od Mohelna je výchozím i cílovým místem naučné stezky, která měří přibližně 3,5 kilometru. Trasa prochází Národní přírodní rezervací Mohelenská hadcová step a její členitý terén s výrazným převýšením vyžaduje pevnou obuv. Projít ji trvá zhruba dvě až dvě a půl hodiny.
Meandr Jihlavy a pravěká mohyla
Stezka přibližuje zdejší geologii, mikroklima i rostliny a živočichy, které jsou na ně vázané. K výrazným místům patří Čertův ocas, hluboce zaříznutý meandr řeky Jihlavy. Z otevřených, sluncem obrácených svahů se nabízí pohled na řeku, vodní nádrž Mohelno i chladicí věže elektrárny Dukovany.
U začátku trasy stojí pravěká mohyla z doby železné a boží muka. Návštěvnické zázemí i naučná stezka prošly obnovou na jaře 2024. Přibyly lavičky, stojany na kola, kamenné zídky z hadce a altán se zelenou střechou. Dřevěné odpočinkové molo u jeřábu může posloužit také k pozorování syslů. Počet informačních prvků se v různých materiálech liší.
Proč se tu daří druhům, které jinde nenajdete
Rezervace zaujímá přibližně 109 hektarů a její podoba se výrazně liší od okolní krajiny Vysočiny. Skalnaté svahy, řídké porosty a suché trávníky vznikly v prostředí, jehož důležitou součástí je hadec, známý také jako serpentinit. Tmavá hornina obsahuje hodně hořčíku a železa, v půdě se navíc vyskytují zvýšené koncentrace kobaltu, chromu a niklu. Rostliny tu proto musí zvládat podmínky, které jsou pro většinu druhů náročné.
Hadec pohlcuje sluneční teplo a spolu s jižní orientací svahů, nízkými srážkami a členitým terénem přispívá k suchému a teplému mikroklimatu. Regionální turistické materiály uvádějí, že průměrná teplota může být v rezervaci asi o deset stupňů vyšší než v nedalekém Mohelně. Rozdíl je nejvíc znát během léta, kdy se otevřené svahy rychle rozpálí.
Na skalách a ve štěrbinách rostou specializované druhy, mezi nimi sleziník hadcový. Na svazích se daří například kostřavě sivé, kavylu chlupatému a kručince chlupaté. Území chrání také hadcové teplomilné doubravy, suťové lesy a suché trávníky.
Z botanických vzácností vyniká podmrvka hadcová, drobná kapradina zaznamenaná u Mohelna už v roce 1858. V Česku se vyskytuje pouze na této lokalitě, která zároveň představuje severní hranici jejího areálu. Mohelenská step je cenná také pro bezobratlé: žijí tu desítky druhů pavouků, mravenců, brouků, kobylek a motýlů. V rezervaci se vyskytuje více než 60 procent druhů české myrmekofauny.
Z obratlovců patří k typickým obyvatelům území ještěrka zelená a malá populace sysla obecného. Najít tu lze také ještěrku obecnou, užovku hladkou, slepýše křehkého nebo výra velkého.
Otevřená step potřebuje péči
Bez zásahů by cenné trávníky postupně zarostly náletovými dřevinami a bezlesé plochy by se uzavřely. Ochrana přírody proto nežádoucí nálet odstraňuje, trávníky kosí a využívá také obnovní pastvu ovcí či koz. Díky péči zůstává prostor pro druhy vázané na slunné skály a krátkostébelné trávníky.
V národní přírodní rezervaci je třeba držet se značené trasy, nic nesbírat a nerušit živočichy. Volný pohyb psů je podle bližších ochranných podmínek zakázán, výjimkou je výkon práva myslivosti. V létě se na otevřených svazích hodí pokrývka hlavy a dostatek vody; příjemnější může být vyrazit mimo nejteplejší část dne.