Horský hřeben na česko-bavorské hranici
Velká Mokrůvka dosahuje přibližně 1 370 metrů nad mořem a představuje nejvyšší bod, respektive nejvyšší kótu Plzeňského kraje. Protože její vrcholová partie leží přímo na česko-bavorské hranici, nejde o horu, která by celá náležela České republice. Nejvyšší místo se nachází v úseku mezi hraničními znaky 1/6 až 2/2.
Hřbet Velké Mokrůvky se táhne od severu k jihu a zvedá se nad Luzenským údolím. Území má význam také jako rozvodí: voda z českých svahů odtéká do Luzenského potoka, zatímco na bavorské straně pramení potoky Grosser Schwarzbach a Kleiner Schwarzbach.
Otevřený vrchol, rašeliniště a horská příroda
Vrcholová část nepůsobí jako typická hustě zalesněná šumavská hora. Převážně otevřený hřbet doplňují skalky a geodetický bod. Na českém úbočí se postupně objevuje mladá smrčina a jednotlivé jeřáby, které ukazují, že se zdejší krajina stále proměňuje.
V nižších polohách se nacházejí rašelinné biotopy, rašelinné smrčiny a vrchoviště. Roste tu například kyhanka sivolistá, klikva bahenní a suchopýr pochvatý. Luzenské údolí tak v okolí Velké Mokrůvky spojuje otevřené horské partie, mokřady i drsné lesní porosty.
Na vrchol se po turistické trase nevystupuje
Velká Mokrůvka může podle nadmořské výšky působit jako lákavý cíl, samotný výstup však není součástí běžné návštěvy Šumavy. Z české strany k ní nevede značená turistická cesta a v okolí není dovoleno opouštět vyhrazené trasy. Návštěvníci se musí řídit návštěvním řádem Národního parku Šumava, vymezením klidových území a značením v terénu.
Omezení chrání nejen rašeliniště a vzácnou vegetaci. Oblast Velké a Malé Mokrůvky, Špičníku, Blatného vrchu a Podroklaní je také důležitým útočištěm tetřeva hlušce. Tento citlivý pták potřebuje klid v zimě, během toku a hnízdění i při vyvádění kuřat. I krátké odbočení mimo povolenou cestu proto může mít v takto cenném prostředí nežádoucí dopad.
Výchozím místem je Modrava
Velká Mokrůvka leží ve správním území Modravy, odkud se vyráží za poznáním centrální Šumavy. Legálně zpřístupněné trasy vedou například směrem k Březníku, Luzenskému údolí a dalším místům v okolí. K samotnému vrcholu však turistické značení nevede.
Význam Velké Mokrůvky proto nespočívá v tom, že by ji bylo možné dobýt. Nabízí spíše pohled na krajinu, v níž se setkávají státní hranice, údolí, rašeliniště a horské hřebeny. Zpřístupněná cesta končí před místem, které zůstává kvůli ochraně přírody mimo turistický pohyb.
Cesta k Modrému sloupu má vlastní režim
V širším okolí se dlouhodobě řešilo zpřístupnění cesty Luzenským údolím k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Pokud je pohyb návštěvníků povolen, může probíhat pouze za přesně stanovených podmínek a po schválení příslušných postupů. Režim se může měnit podle ochranných opatření i aktuálního stavu území.
Při plánování výletu z Modravy je proto nutné využít jen ty cesty, které jsou v daném období vyhrazené pro pěší, cyklisty nebo lyžaře. Na Velkou Mokrůvku se nevydávejte mimo značené trasy. V případě této hory znamená respekt k Šumavě právě to, že její nejvyšší bod zůstane nedotčený.